|
|
Honza massy Masár
Tak a je to tady! Venku nejisté počasí - čas na jeskyně.
Volám Jardovi. Probudil jsem ho. "Zavolej mi, až sklepeš opici, vyzvednu tě!" a zavěšuju.
Stíhám ještě udělat dvě police do skříně a vyjíždím. V jedenáct dopoledne parkujeme na rozcestí za Turistickou chatou a po cyklostezce vyrážíme na Zlomiska (= Tisá Modřín). Jsem tu podruhé a Jarda poprvé, tak bloudíme. Rozhodujeme se sejít pod stěny a najít nějaký nápis nebo identifikovat skálu podle popisu cest v horolezeckém průvodci. Nakonec se najdeme u Nové Bašty. Chceme vzít jeskyně pěkně popořadě podle číslování v průvodci od Bellmanna. Jarin otvírá gambáč a já hledám Mundloch. Netrvá dlouho a nalézám vstupy jak do "Kleine Kammer - Malá komora (S1)" , tak do hvězdičkové "Königswalder Höhle - Libouchecká jeskyně (S2)". První jeskyně nestála za moc, ale druhá byla už výživná. Do pukliny raději házíme lano a sestupuje komínem do chodby, která nás dovede ke knize. Máme 26. průstup a jako bonus DíroZdar 2013!
Oblékání do "pracovního". (Fotila Kora)
Tudy do Libouchecké jeskyně
Třetí jeskyni, hvězdičkovou Blankensteiner Höhle - Blanská jeskyně, která má několik vlezů, hledáme asi půl hodiny. Bloudíme nahoru dolů skalnatým svahem. "Jardóóó, mám vlez! A je tady i váza s kytkama a svíčka!" Zapaluju svíčku a vítám Jardu u vrat do podzemí. Chvilku jsem se snažil zapamatovat si plánek z průvodce, abychom se v jeskyni neztratili. A povedlo se.... ztratili jsme se v pískovcových puklinách. Cpu se do prvního průlezu dolů, ale zasekl jsem se o vybavení mezi nohama "Tudy ne!". "Honzo, tady je vyrytá šipka". Sestupovali jsme stále dolů. Plazivka a pak už kniha! Zjišťujem, že jsme tu letos čtvrtí. Tahle jeskyně má hvězdičku oprávněně! Cestou ven jsme bloudili.
Vstup do Blanské jeskyně jako z pohádky
S knihou Blanské jeskyně
Přecházíme k Rajské věži, na které ze slaňáku visí odřízlý lano. Věž je to nádherná. Obdivujeme horolezecké linie a hltáme svačiny. Vstup do * Paradiesturmhöhle - Jeskyně Rajské věže (Alter Weg/S2) je pod bloky mezi masívem a samotnou věží. Cesta ke knížce není nijak obtížná a ani dlouhá. Bohužel knihu nacházíme volně pohozenou a neúplně zabalenou. Je totálně promočená a bez tužky. Poslední zápis je z letošního roku od skupiny ROT Sport. Tužku nakonec nacházím pod kamenem, ale do knihy se stejně zapsat nejde. Posbírám i igeliťáky a knihu i stužkou do nich balím. "Ta tady nevyschne, ale odnést ji nechci!"
Jarda a Rajská věž s kusem lana ve slaňáku
Kniha v Rajské jeskyni je durch mokrá
A zase hledání. Tentokrát hledáme Tobogan - Tobogán (S1 nebo S3). Točíme se nějakým komínem dolů. "Fakt, točíme se jak na tobogánu." Směje se Jarda, ale jen do chvíle, kdy vše končí a NIC! Tak znova! Šoupu se po zadku po rajbasu ve 20 m nad údolím, stoupám na ohnutou břízku a lezu přes balvan do tmy. "Ty vole! Kniha!" To byla rychlost! Pokud je někde ještě ten horní vlez za S3, tak jedině pro potkany. Do knihy se zapisujeme jako čtvrtí návštěvníci této jeskyňky.
Vlez do Tobogánu (Smyk za S1)
Naší dnešní výpravu zakončujeme Eulauer Höhle - Jílovská jeskyně (S3). Slézáme několik metrů komínem ke vstupu. Nasoukám se dolů a pod nohama se zaviklá velký kámen. Rána, jiskry, smrad síry... Fuj! Ještě, že nám nespadl na hlavu. Pokračujeme komínem dolů a proplétáme se mezi dalšími zaklíněnými balvany. Komín zakončuje uzounký průlez ke knize. "Hurá! Máme jí!" Osmý průstup a k tomu Dírozdar 2013!!! Cestou na světlo do začínajícího deště si ještě stihneme oba pěkně natlouct makovice.
"Tudy dolů!?"
Bylo těsno!
Bylo těsno II !
Dáváme vítězné cigárko a uzavíráme výpravu pivkem v Refu, kde jsem svým outfitem náramně pobavil jednu paní, která vybuchla smíchy... Nevím, co se jí nelíbilo na mladíkovi v těsných elasťákách pod kolena, v oranžovém tričku a zelené fleecové vestičce, který měl na nohou v sandálech tlusté vlněné ponožky!!!
|
|