|
|
Přechod do Nového roku 2003 jsme se s Pepčou Nestlerem rozhodli strávit na vrcholu Bořně.
Sraz byl v 23.30 u chalupy. Já jsem se dostavil s Rendou Janouchem
a Pepča tradičně s dcerkou Klárou.
V batohu jsme měli kromě nějakého toho pitiva-čaj se slivkou a bavoráka, jedné megarachejtle za 250,-
také lano a nějaké frendy-co kdyby? Vzhledem k tomu že teploměr ukazoval -12 st.C, tajně jsem doufal, že
z batohů budou putovat pouze lahodné nápoje. Na vrchol jsme vzhledem k tomu, že cesta byla zledovatělá,
Klárka měla na nohou ty nejklouzavější botky ze svého botníku a Pepčovi zkolabovala čelovka dorazili
1.1.2003 v 00.01 hodin. Kupodivu jsme na vrcholu byli sami (před dvěma roky zde bylo o půlnoci tolik
lidí, že jsme se tam s Pepčou v tom mumraji nepotkali). Noc byla jasná takže jsme chvilku pozorovali
palbu rachejtlí ze všech možných světových stran hluboko dole pod námi, Pepča odpálil svoji
megarachejtli (mezi námi za 250,- nic moc - sorry Josef). Protože si Klárka zapomněla nealko pití
popíjela s námi vesele čaj ze slivkou - ať si zvyká děvče. Protože foukal pekelně studený vítr vydali
jsme se na zpáteční cestu, jenomže nám to nějak samo zatočilo směrem ke Skautské věži a v 01.15 hodin
jsme telefonovali z vrcholu radostnou zprávu Standovi Emingrovi, že bílinští vzdali na této pěkné věži
HORÁM ZDAR (Berg hail)2003. Můžu říct že cesta „Středem“ za 4 byla s jednou čelovkou a totálně vyledněnými
chyty poctivá šestka - klobouk dolu Pepíčku.
|
|