Bořeň a vše o něm

Berg Heil 2009 v Roklici

Ladislav Vörös

    Je 31.12.2008 19hod večer. Stále mi hloubá v hlavě červík nasazený od Karla Běliny a Pavla Prince, navštívit údolí Roklice a Loubenského potoka , udělat Jubilejní výstupy ke 100. Výročí vylezení vrcholu. Tyto vrcholky jsou tři: Vosa, Zlý bratr a Větrná díra. Vytočení Karlovo čísla bylo dílem okamžiku. Radost linoucí se ze sluchátka nebrala konce. Tak tedy ráno brzo vyrážíme směr Česká Lípa. Když píšu ráno tak myslím skoro jak na šachtu (v 6hod). Vstát v tento čas po veselém silvestru bylo opravdu náročné.
    Budíček proběhl skoro bez řečí. Pavel dorazil s lehkým zpožděním. Ještě vyzvednout Ivánka a jedeme směr Zubrnice, Lovečkovice, Úštěk. Kvůli této trase proběhla ve vymrzlé kabině vozu lehká slovní přestřelka . Za Zubrnicemi předjíždíme oranžovou Škodovku s nápisem Bergfuhrer. Alespoň tam budeme dříve jak Karel.
    V 7.30hod jsme na místě srazu u první vodárny. Karel dorazil ani ne po 5min. Rychlé pozdravení, ťuknutí k novému roku čajíčkem z termosky, batohy na záda a rychle šup do svahu naproti vodárně k Vose. Počasí je ideální -6C a po sněhu ani památky. Skála úplně suchá a pěkně vymrzlá. Karel tvrdil, že hřeje, ale opravdu nehřála! Stará cesta na Vosu v podání Ivánka byla rychlovka. Všichni nahoru a ještě vylézt jihozápadní hranu za V. Ta má také 100. leté výročí. Pavel se rychle navázal na lano a už provazuje skoro pod vrcholem hodinky co stěží udrží smyčku s karabinou. Ještě vrcholové foto a hurá na Zlého Bratra dominantu oblasti. To nám nesmí nikdo vybrat.
    Karel pospíchal jak o život. Než jsme dorazili pod Zlého bratra tak už byl navázanej a sápal se na hranu staré cesty za V. Neuplynula ani minuta a slyším jen ostrý povel „zruš“. Seděl u kruhu. Navzájem jsme se dobrali na balkónek, který mezitím Karel opustil naštěstí směrem vzhůru. Strčil své pracky do spáry a jel jako stroj. Vždyť spára je jeden velký chyt  . Z vrcholku se ozvalo tiché zvolání „máme to“! Fofrem všichni nahoru kde probíhalo zapisování a focení. Franta vyprávěl velmi veselé historky ze 60 let při znovuobjevování Roklice.
    Ještě nám chyběl poslední vrchol a to Větrná díra. Proč ty všechny věže jsou ve svahu? To fakt netuším. Navazuji se na lano a Karel už hlásí „jistím Láďo“. Musel jsem se smát jeho radosti, která mu po celou dobu zářila z očí. Tak se kouká jen malé děcko do hračkárny o vánocích. Zdolat starou cestu za II dokonce i s dodaným kruhem bylo dílem okamžiku. První cesta vedla samozřejmě ke knížce. Byli jsme tam první po 3 měsících. Opět radost Máme poslední 100. letý vrchol. Vyfotil jsem ješte pár fotek na vrcholu a už se všichni dohromady radostně poplácáváme. Proběhnout zbylé věže v okolí byla povinnost a vyžrat Berg Heil 2009.
    Perfektní den jsme zakončili v restauraci u Doušů v Kravařích nad kusem svíčkové a pivečkem. Karel si svou porci velmi dobře hlídal a maso se mu neztratilo.
    Složení výpravy: Karel Bělina, Franta Žid, Pavel "Inri" Princ, Ivan "Robot" Zajan a Láďa Vörös.