|
|
Nákres (28 kb)
Středně velká skalní oblast místního významu s kratšími výstupy a spoustou boulderů, jimiž je tato oblast známá i mimo region. Těžší cesty se lezou vesměs v povinných chytech a "maglajs" není na obtíž, ale nutnost, zvláště u boulderů s dynamickým lezením. Délka cest je různá, od necelých 20 m na hlavním masívu (Letohrádku) až po 2,5 m vysoký balvan zvaný Čombe, kde vám stačí jen hadr na nohy, lezačky, maglajs a velká kloubní pohyblivost. Jištění je místy řídké, ale na správných místech. Osazené nýty a skoby lze doplnit hexy (vklíněnci). Některé cesty, vzhledem k nemožnosti jištění a strašidelnému dopadu, se lezou s horním jištěním. Výstupy v celé oblasti jsou značeny šipkami. Na své si přijdou vyznavači kroků od II až po X.
Krajina si dodnes zachovala svůj romantický ráz a byla již v polovině 19. století cílem oblíbených výletů. Název Salesiovy výšiny připomíná Salesia Krügera, který byl v letech 1834 - 1843 opatem oseckého kláštera a velkým milovníkem krušnohorské přírody. Oblast Salesiovy výšiny leží na naučné stezce, která vede po různých pamětihodnostech Oseka a jeho okolí. Můžete navštívit osecký klášter, zříceninu hradu Rýzmburk, štoly po těžbě stříbra a mnoho dalších zajímavostí.
Salesiova výšina (Letohrádek) patří ke geologickým zvláštnostem. Jedná se o naplaveninu pravěké řeky, která ústila do severočeské uhelné pánve. Na skalních blocích může návštěvník pozorovat otisky sladkovodních mlžů, které se dají počítat na tisíce. Všechny skalní útvary jsou tvořeny z křemence, který je nezvykle hladký a pevný.
Zdejší skalní město patří k nejlepším lezeckým terénům v Krušných horách. Celá oblast skýtá na sto výstupů a boulderů od méně náročných až po cesty, které vyžadují vynikající lezeckou zdatnost.
K lezecké historii je třeba uvést, že první známé cesty vykonal v 70-tých letech osecký lezec O.Greguš. Další lezecká aktivita přišla po roce 1980, kdy postupně vzniká velké množství cest a boulderů. Z autorů, kteří se nejvíce podíleli na jejich vzniku je to především místní lezec Sláva Hrkal a dále pak Míra Hrabal jako představitel druhé (tzv. litvínovské) skupiny. V té době začínají oblast navštěvovat také přední pískovcový lezci, např. J.Slavík ad., kteří přelézají ty nejtěžší linie, které do té doby vznikly, popř. tvoří nové. Bohužel některé z nich už nebude nikdy možné přelézt. V roce 1985 se totiž podaří "komusi" pomocí trhaviny odstřelit část skalního bloku ve Skalním městě a tím zanikají hned tři cesty, z toho jedna patřící v té době k nejtěžším (Maglajzová hrana). V současné době tato malá, ale lezecky zajímavá oblast prožívá nové oživení. Během několika minulých let se podařilo doplnit fixní jištění u některých oblíbených cest a upravit nástupy tak, aby nehrozilo zranění po pádu na ostré hrany balvanů. Vznikají nové, ještě těžší bouldery (hl. traverzy).
Přístup: autobusem nebo vlakem do Oseka u Duchcova. Z Oseka od pomníku nelsonské katastrofy u horního oseckého nádraží po silnici směr Dlouhá louka asi 500 metrů. Druhá odbočka do lesa vl. po cestě do skal 100 metrů. Nebo od vlakového nádraží Osek - město (na trati Most - Moldava) po žluté tur. značce přímo na Letohrádek. Z Litvínova je nejlepší přístup autobusem MHD č. 13 do Loučné a dále po silnici směr Osek. Táboření u skal, pivo v Oseku nebo v Loučné u Litvínova.
Několik vybraných, klasických cest vyznačených v mapce :
I.LETOHRÁDEK
SEVERNÍ STĚNA, výška stěny v nejvyšším místě je 12m :
1) Traverzová (Stará cesta) 3.
2) Čelní - jemný traverz 5 , (1 vrt.hák)
3) Diretka 5, (skoba)
4) Hákovačka 7, (2 vrt.háky)
5) Půlnoční hrana 4+, (1 vrt.hák)
PŘEVIS (výška stěny v nejvyšším místě je 18m) a PLOTNA :
6) Břízková hrana 4+, (2 vrt.háky)
7) Převis (původní klasifikace VI A2)
Plotna pod převis 5+,(1 vrt.hák + 1 pod převisem)
8) Bílý klín (Komínová spára) 5+, (1 vrt.hák)
9) Těžká hrana 6+, (3 vrt.háky) ;
9a) Varianta Únik na vzduch 6; N jako 9), později plotnou vlevo od hrany n.v.
10) Zapomenutá cesta 2 - 3.
11) Učňovská 3.
12) Pravá plotna 5, (2 vrt.háky)
13) Prostřední plotna (Jardova) 5+, (2 vrt.háky)
14) Levá plotna 4+,(1 vrt.hák)
15) Poslední 3 - 4.
II.SKALNÍ MĚSTEČKO
Některé klasické výstupy:
A) Prásknutí bičem 5+.
B) Spára 4.
C) Křečová cesta 6.
D) Hokejka 3 - 4.
E) Vzpomínka na Šakala 5.
F) Fajfka 6, (1 vrt.hák + 1 na vrcholu, výška stěny 10m)
F1) Spartakus RP 9-; Jiří Novák, P.Holík, 17.9.2002. Středem údolní stěny (vpravo od Fajfky) přes 4 nýty n.v. (nutno dolézat až na vrchol!).
|
|