|
|
Od Jižního prostoru jej odděluje vhloubení tzv. Kramlované cesty. Vpravo od ní vyrůstá Východní stěna, která je ve své pravé, nejvyšší části ukončena mohutným Pilířem (V) stěny. Mezi ním a táhlým hřebenem se nachází Horní stěna. Dlouhý a táhlý hřeben se nazývá Východní hřebenovka. Za ním je Východní amfiteátr zakončený vlhkým a hlubokým komínem zvaným Kamenný vodopád. V současné době zde platí zákaz lezení.
I. VÝCHODNÍ STĚNA
Mohutná stěna, která je rozdělena na několik částí. Její levá část začíná u bývalé turistické tzv. Kramlové cesty a je vysoká od 20 do 40 m. Touto částí stěny vedou hezké a exponované cesty. Střed (V) stěny má ve své dolní polovině poměrně rozrušenou skálu a k lezení se využívá jen příležitostně. Pravou část stěny tvoří tzv. Pilíř (V) stěny, na který vedou dlouhé a vzdušné výstupy, z nichž některé mají délku až 80 m.
1) Plíce za pět 5; R. Hamak, J. Nestler, 31.3.1994. Zcela v levé části (V) stěny je nápadný pilířek. Jím přes sk. a nýt n.v.
2) Vstupní cesta 6-. Vl. od převisu 4) je vhloubení ukončené v dolní části šikmou plošinkou. Stěnou a krátce spárou na šikmou plošinku. Odtud př. podél koutové trhlinky přes dvě sk. n.v.
3) Orientální kout 6. Výrazným, místy přev. koutem, který ohraničuje zl.
4) Korunová 5-; Z. Pašek, V. Černík, 1963. V místech, kde "Kramlovaná cesta" začíná být svírána stěnami, je vpr. žlutý rozlámaný převis, který zahražuje plochý kout. Spárou a koutem pod převis. Pod převisem dopr. na hranu, dále pak zpět nad převis a po stupních n.v.
4a) Varianta 5-; S. Emingr, V. Záruba, 16.8.1992. Přes převis levou částí. Lámavé.
5) Hadí kout 5+. Kolmým koutem vpr. od 4). V horní části širokou spárou n.v.
6) *Vzpomínka na Vencu 7; J. Nestler, M. Cahák, 6.8.1989. Ke sk. jako 5). Dále pak T na pilíř vpr. k nýtu a po pilíři přes sk. a nýt n.v. (Cesta věnována tragicky zahynulému horolezci Václavu Zikovi † 5.5.1984 Bořeň.)
7) Hadí 5+. Přes stupně pod levé skal. necky (ohraničují zpr. pilíř 6). Rozporem, pr. a později levou spárou necek n.v.
8) Hasičská 5+. Cesta vede v horní části trhlinou v pilíři, který je mezi oběma skal. neckami. N je z levé strany již zmíněného pilíře, přev. spáru v dolní části obejdeme zpr. a dostaneme se na plošinu pod světlou stěnou (sk.). Dále úzkou, dol. ubíhající trhlinou n.v.
9) Vězeňské blues 6-; J. Nestler, J. Nestler, 25.9.1993. Levým pilířem necek n.v. (nýty). Lámavé.
10) *Necky 5; M. Matras, V. Matěcha. Mohutná (V) stěna tvoří ve své levé části nápadné skal. necky. Jimi asi 40 m střídavě vl. nebo vpr. vzhůru n.v.
11) Pravý pilíř necek 7-; původně VI A2; volný přelez: J. Nestler, 13.6.1987. Něk. m jako 10). Dále pak T vpr. na pilíř. Plochým koutem v pilíři n.v. Špatně jištěno.
12) Myší 5-. N je něk. m vpr. od 10). Koutem přes 2 sk. n.v. pilířku. Odtud př. stěnkou (sk.) n.v.
Poznámka : Z předešlých cest je možnost vytraverzovat vpravo do cest 14) nebo 15) a pokračovat jimi dále n.v. Tato kombinace cest má potom kolem 80 výškových metrů.
Střed (V) stěny je asi uprostřed rozdělen širokou lávkou. Dolní část stěny je v řadě míst rozrušena, a proto se prakticky k lezení nevyužívá. Jediná občas lezená cesta je:
13) Dolní špinavý kout 4. Koutem v dolní části stěny na širokou lavici. Odtud buď 14a) nebo 14) n.v.
Pravou část (V) stěny tvoří vysoký pilíř - tzv. Pilíř (V) stěny. Od samotné stěny ho vlevo odděluje veliký kout, který je v horní části ukončen převisem. Tímto koutem vede cesta 14), pod převisem je umístěna vrcholová knížka.
14) Špinavá 4. N je z míst, kde skály vybíhají nejhlouběji do lesního porostu. Několika možnými trasami přes skal. stupně na šikmou a širokou polici pod pilířem. Po ní lehce do kouta. Přev. N se dostaneme do samotného koutu a jím až pod převis. Ten obejdeme zpr. a krátce kolem stromu n.v.
14a) Levá varianta 4. Pod přev. začátek koutu jako 14). Odtud však dlouhý T vl. po lávce, která je ve středu stěny až do tupého kouta. Dále vzhůru na plošinu. Z ní buď T zpět do koutu 14) nebo šikmými plotnami vzhůru n.v.
15) *Zvonivá 5. Do kouta a přes dolní přev. N jako 14). Dále však nepokračujeme koutem, ale trhlinami vpr. v kolmé plotně. Přes sk. n.v. Krásná a exp. cesta.
Poznámka: Mezi 14) a 15) je několik spojovacích variant.
16) *Děčínský odkaz 6; původně V A1 - V. Širl, Z. Hubka. Po šikmých plošinách až do místa, kde je po pr. straně patrná asi 35 m vysoká spára (nejvýraznější spára ve stěně pilíře). Spárou vzhůru a přes něk. prahů n.v.
17) Východní luk 7; původně VI A2. Pod 16) trhlinou v plotně, která se v horní části stáčí obloukem dopr. Dále jako 18).
18) *Sokolí 5-. N je koutem pod 16). Jím na plošinku za hranou pilíře. Krátkou spárou vpr. na trav. lávku ke stromu (stanoviště). Odtud zpět vl. do kouta a sokolíkovou spárou n.v.
18a) Trhlinová varianta Sokolí cesty 6+ (původně VI A2). Spárkou, později trhlinou ve stěně, vpr. od sokolíkové spáry.
II. HORNÍ STĚNA
Tvoří jí horní patro skal mezi Pilířem (V) stěny a vrcholovou stěnou (V) hřebenovky. Přístup je buď po skalně travnatých stupních pod stěnu nebo slaněním z vrcholu.
1) Plochá cesta VI A2.
Poznámka : Vpravo od této cesty bylo vylezeno ještě několik technických cest (A1-A3) - bez bližších informací.
III. VÝCHODNÍ HŘEBENOVKA
Jeden z nejdelších skalních hřebenů na Bořni. Vede zde několik zajímavých výstupů. Vrcholová knížka je umístěna pod převisem "C" varianty "Staré cesty". V současné době zde platí zákaz lezení.
1) Stará cesta 4-.
1a) Varianta 1-2.
1b) Varianta VI A2; V. Matěcha, M. Matras.
1c) Varianta 4; R. Stuchlík, A. Šúlo.
1d) Varianta (Levá var. Východní hřebenovky) 5; J. Průcha, V. Bečvář, J. Slavík, 8.1.1972.
Poznámka: Ve vrcholové stěně Východní hřebenovky vede ještě několik technických cest (klas. A2-A3) - bez dostupných informací.
IV. VÝCHODNÍ AMFITEÁTR (KAMENNÝ VODOPÁD)
Neprávem málo navštěvovaný hluboký skalní amfiteátr, v jehož vysokých stěnách vede několik pozoruhodných výstupů. Slaňovací kruh je na vrcholu Kamenného vodopádu (cca 40 m). Amfiteátr dělí (V) a (S) prostor Bořně. Od roku 1995 zde platí zákaz horolezecké činnosti.
1) Neznámá.
2) Taubákova pětka 5.
3) Skobovačka V A2.
4) Židle VI A2; M. Landa, A. Olexa, 14.3.1971. Centrálním komínem krátce vzhůru na plošinu a T dol. do kouta pod výrazným rozložitým pilířem (2). Přev. koutem asi 5 m vzhůru, úkrok dopr. a stěnkou k odštěpu (VI A2). Pomocí vklíněného kamene přes převis ke sk. Dále soustavou trhlinek dopr. vzhůru k výrazné spáře jdoucí pod velký převis (VI A2). Spárou vzhůru pod převis. Přes převis (vklíněné balvany) do ustupující trav. stěny. Stěnou vzhůru na velkou trav. polici, kde se spojuje s cestou 5). (Existuje var. od Z. Hubky).
5) Převis King-Kongů VI A2; A. Olexa, M. Landa, 13.3.1971. Centrálním komínem v závěru amfiteátru až pod nápadný převis po jeho levé straně. Koutovou spárou pod převis (volné kameny!). Po překonání převisu do spáry, která se výše mění v přev. kout. Jím na velkou trav. polici. Dále rozlámanou stěnkou n.v.
6) Kamenný vodopád - Normální cesta 4. Centrálním komínem v závěru amfiteátru n.v. (SK)
7) Italský kout (VI); A. Olexa, J. Kozlík, 18.7.1971.
8) Samotářská VI A2;
|
|