Kapucín - Liščí skály

Bořeň
info
prvovýstupy
obsah
jižní prostor
východní prostor
severní prostor
západní prostor
novinky
Č.Středohoří
Zlatník
Francká hora
Rač
Vaňov
Čima v Brné
Kozí vrch
Baba
Studeny masív
Vrabinec
Krušné h. východ
Salesiova výšina
Jeřabina
Kapucín-Liščí skály
Skály nad Jezeřím
Dubsko
obsah
skály u Úštěku
skály u Blíževedel
skály na Vlhošti
skály na Stříbrném vr.
skály v Měsičním úd.

Mapka (40 kb)

Stanislav Emingr

Skupiny skal, které se rozprostírají ve svazích horského masívu Kapucína (743 m) a v celém údolí Albrechtického potoka. Oblast byla dříve uváděna pod názvem Liščí skály. Tento název se však vztahuje jen pouze na část skal nad Horním Jiřetínem - viz.část (sektor) I. Zdejší skály jsou tvořeny ortorulou proměnlivé kvality. V minulosti byly využívány pouze skal.útvary seskupené kolem věžovitého pilíře nazvaného Kapucín. V novém století však dochází k objevení a lezeckému zhodnocení dalších, zajímavých skalních útvarů i mimo tuto centrální oblast.
Přístup k jednotlivým skalám je popsán níže, dle jednotlivých oblastí (sektorů).Východisky pro ně jsou obce Horní Jiřetín (obl.I) a Černice (obl. II, III, IV, VI a VII) ležící pod příkrými svahy Kapucína. Nebo Nová Ves v Horách ,resp. její část Mikulovice nebo Lniště (pro obl. V, popř. i IV, VI, VII).
Pokud se chcete blíže seznámit se zdejší částí Krušných hor, je skoro povinností shlédnout a přečíst si webové stránky Jakuba Lysáka - Krušné hory na Mostecku (http://www.sweb.cz/rangiroa/) a to hlavně články v sekcích Černice, Nová Ves v Horách, Jezeří a Jezerka. Zde je možné se dočíst o historii horolezectví v této části Krušných hor, jsou zde mj. fotografie těch nejznámějších a nejvýraznějších skalních věží a masívů ad.. Také článek "Bärensteingebirge aneb Malé Jizerky" na těchto web. stránkách vám přiblíží atmosféru znovuobjevování zdejších skal pro lezeckou veřejnost.

Poznámka: stav cest: 1.4.2004

Obsah:

LIŠČÍ SKÁLY

VRCHOLOVÉ SKÁLY

POUSTEVNÍ SKÁLY (VYHLÍDKY)

ALBERSKÉ SKÁLY

TREMPSKÉ SKÁLY (CHORSTEIN)

POLEDNÍ SKÁLY

ELEONÓŘINA VÝŠINA

JOSEFININA SKÁLA (JOSEFÍNIN HŘEBEN)

I. LIŠČÍ SKÁLY

Skupina skal, která se rozprostírá v pravé části JV svahu Kapucína.Lezecky nejznámější jsou skal. útvary seskupené kolem věžovitého pilíře nazvaného Kapucín (Jeptiška, Liščí skála..). Přístup k této část skal je z Horního Jiřetína (okr. Most), který má spojení MHD z Litvínova. Z autobusové zastávky "Požární zbrojnice" vede modrá turistická značka okolo restaurace "U Johanů". Kolem rod. domků se dostaneme na polní cestu, která za malou zahrádkářskou kolonií vstupuje do lesa. Krátce dojdeme až do míst, kde se napojuje modrá tur. značka na širokou lesní cestu vedoucí podél svahu Kapucína. V tomto místě cestu přejdeme a pokračujeme mírně vl. lesním porostem až pod strmý svah. Zde je již vidět ve svahu rulový blok (viz Dolní blok). Od této skály se táhne přerušovaný skal. hřeben směrem k vrcholu. Ten nás dovede ke skalám u Kapucína, tzv.Liščím skalám. Další možností jak se ke skalám dostat je lesní silnice vedoucí (protínající podélně) celý svah Kapucína. Na ní se dostaneme ze státní silnice Horní Jiřetín - Nová Ves v Horách. V místech kde tvoří prudkou zatáčku je odbočka (přes cestu závora) na již zmíněnou lesní silnici. V místech nad Liščí skálou sejdene ze silnice krátce (místy po schodech) do centrální části skal (Kapucín, Liščí skála ad…). Pro informaci : od závory je to k Liščím skalám (2,6km), dále (300m) k odbočce která vede k Sudet.Oltáři a dalších 1,6km k Trempským skalám.

DOLNÍ BLOK

Mapka

Nevysoká, asi desetimetrová skalka v dolní části svahu Kapucína, 200 m nad modrou tur. cestou.

1) První cesta 5-; St.Emingr 14.6.1986. Pr., nižší částí údolní stěny přes bříško do zářezu. Šikmo, vl. do středu stěny pod vrchol. balkón. Krátce n.v.
2) Spárka 3; St.Emingr 1.5.1992. Výraznou spárkou v přilehlé stěně vl. od skal. bloku.
3) Schody 2. Levou částí přilehlé stěny.

JEPTIŠKA

Mapka

Štíhlá skal. věžka. Na jejím vrcholu je umístěna VK a SK, Výška cca 9m..

1) Stará cesta 3-. M.Kutílek, L.Konečný 6.8.1961. N je v koutě ve středu SV stěny. Pod střechu (sk.), vl. přes převis a dále již lehce n.v.
2) Údolní cesta 5+; L.Vörös, V.Somerauer 10.3.2002. Při pravé údolní hraně přes 2 nýty n.v.
3) Pilsner ? Ja gut!. 5+; R.Hamak stř. L.Vörös. 8.5.2002. Vpravo od cesty (3a) "Nástupová varianta"
přes 2 nýty n.v.
4) Jižní cesta 4. N na Z hraně. Na balkónek (sk.), vpr. přes břicho a spárou (sk.) n.v.
4a) Přímá var. 4; St.Emingr 14.6.1986. Ke spáře př. stěnkou.
5) Rádler ? Nein danke! 5+; R.Hamak, L.Vörös. 8.5.2002. Západní hranou přes 2 nýty n.v.
6) Slunce v duši 6; M.Štítkovec, V.Štítkovec 13.2.1997. Stř. náhorní SZ přev. stěny přes dva nýty n.v.
7) Sokolík 4. N jako "Stará cesta". Pod střechu a vpr. sokolíkovou spárou n.v.

JIŘETÍNSKÝ PILÍŘ

Mapka

Při pohledu z údolí stojí vpr. od Jeptišky vysoký pilíř s mírně položenou údolní stěnou.

ZÁPADNÍ STĚNA
1) Očistec 4-; St.Emingr 16.7.1994. Stř. výrazné 12m stěnky, vl. od "Západního komína" n.v. Nejištěno.
2) Kapradí 2; M.Kutílek, L.Konečný 6.8.1961. Po stupních vl. od komína.
3) Západní komín 2; M.Kutílek, L.Konečný 6.8.1961. Komínem, který je v Z stěně, n.v.
4) Lesní stezka 2. Něk. m "Západním komínem", potom T vpr. a položenou stěnkou n.v.

ÚDOLNÍ STĚNA
5) Stará cesta 2; M.Kutílek, L.Konečný 6.8.1961. Vhloubením v levé části údolní stěny n.v.
6) *Údolní stěna 4-. Stř. údolní stěny, místy mírně vpr. při hraně, do hnízda. Stěnkou př. n.v. pilíře.

KAPUCÍNSKÝ HŘEBEN

Skal. útvar, jenž je pomyslným pokračováním přerušovaného skal. hřebene, který se táhne od úpatí vrchu Kapucín (od skal. útvaru Dolní blok) směrem k jeho vrcholu. Z lezeckého hlediska je zajímavá pouze dolní stěna.

1) Středem 4; St.Emingr 16.7.1994. Stř. dolní stěnky na hřeben.
2) Pravou částí 3; St.Emingr, 6.4.2003. Pravou částí dolní stěnky na hřeben.

NOS

Skal. útvar, který má ve své P části charakteristický střechovitý převis ve tvaru orlího nosu. Výška stěny v nejvyšším místě je 15m.

1) Humózní výšvih 4; L.Dvořáček, B.Bandas, 26.8.2002. Cesta vede v levé, nejkrajnější části stěny. Z plošinky shodná se "St.c."
2) Lákavá spára 4; L.Dvořáček, B.Bandas, 26.8.2002. Koutovou spárou v levé, nízké části stěny na plošinu a dále spárou n.v.
3) Zelená plotna 4; B. Bandas,L. Dvořáček, 26.8.2002. ???
4) Stará cesta 3; St.Emingr 25.10.1992. N je pod výrazným pilířem, rozdělujícím stěnu na dvě části. Vl. podél pilíře na plošinku. Odtud vpr. do vhloubení a jím krátce n.v.
5) Projekt
6) Centrální 3; Koutem upr. stěny (vl. od pilíře) n.v.
7) Cesta pod nos 4; St.Emingr 6.4.2003. Stěnkou pod výrazný převis v pravé části skalního útvaru. Traverz vlevo ke spáře a jí krátce na stupeň. Další spárou vpravo n.v.

KAPUCÍN

Mapka

Nejvýraznější skal. útvar celé oblasti. Jeho 15 až 25 m vysoká V a S stěna spadá kolmo do hluboké rokle. Stěn. kn. je umístěna pod vrchol. výšvihem, nad tzv. hnízdem.

1) Ochoz 5. N je na JV hraně. Úzkou J stěnou vzhůru, později T vpr. do V stěny a po liště vpr. Vhloubením krátce n.v stěny.
2) Středem stěny 4. V stěnu lemuje v dolní části mohutná rampa. Z rampy kolem nápadného hrotitého výčnělku vzhůru spárou do hlubokého vhloubení, tzv. hnízda. Poté dol. přes mírně vytlačující okraj na podvrchol. terasu a z ní n.v.
3) Stará cesta (Kazatelna) 3. Kazatelnou se nazývá plošina nad pr. hranou V stěny, blízko tzv. Kápě Kapucína. Na kazatelnu z rampy širokou lištou dopr. vzhůru, další lištou dol. do hnízda, koutem n.v.
4) Severní cesta V A0. N je ze S strany pod Kápí. Stěnkou u SV hrany na kazatelnu. Po liště dol. do koutu a výše po vodorovné puklině do stěny nad Kápí. Přes převis n.v.
5) Herkot fuckof 7; R.Hamak jištěn zdola 14.5.2002, 1.PP R.Hamak 18.10.2002. N v severní stěně. Traverzem po ukloněné polici doleva k prvnímu nýtu. Trhlinou přes starou skobu k druhému nýtu (potud shodné se "Severní c."), dále mírně vpravo do kouta (skoba) a výše pod převis ke třetímu nýtu. Od něj překrok doprava do stěny a přes další dva nýty na vrchol Kapucína ke SK.

BUDULÍNEK

Nížší skála, vlevo od Liščí skály a několik m nad Jiřetínským pilířem.Od této skalky vedou skalní schody nad Liščí skálu. Nýt pro zamykání kol.

1) Projekt.
2) Projekt.

LIŠČÍ SKÁLA

Mohutná okrajová skála asi 50 m na SZ od Kapucína. Výška stěny je 17m. Stěnová knížka je na polici pod SK.

1) *Krušnohorská magistrála 5-; R.Hamak, L.Vörös. 14.5.2002. N je v levé stěně výrazného amfiteátru. Položenou, doprava ubíhající stěnou, přes dva nýty ke skobě. Traverz doprava, do kouta (nýt). Koutem n.v.
2) Lišky dávaj dobrou noc 5+; R.Hamak, L.Vörös. 10.5.2002. N je v centrální stěně (tj. stěna pod slaněním, ve které je také umístěna VK) cca 3m vpravo od výrazného koutu. Přes skobu k nýtu a stěnou přímo přes další dva nýty ke SK.
3) Úlitba bohům 5+; R.Hamak,L.Vörös, 10.5.2002. N je v centrální stěně, vpravo od cesty "Lišky dávaj…" přes dva nýty ke druhému nýtu cesty "Lišky dávaj …" a jí n.v.
4) "Bořeň Fest 2002" 5; R.Hamak, P.Herian, 18 6.2002. Položeným nástupem, v pravé části stěny, na začátek kouta k nýtu. Dále vzhůru mírně převislým koutem přes další nýt n.v. ke slaň. nýtu.
5) Rasta Kostra 5-; P.Herian, R.Hamak, 18.6.2002. K prvnímu nýtu jako cesta "Bořeň Fest 2002". Od nýtu doprava do stěny, vzhůru na polici k 2. nýtu a stěnou n.v.
6) Třešnička na dortík 5+; R.Hamak,P.Herian 18.6.2002. Nástup pravou částí položené stěny pod břicho k nýtu. Přes břicho k 2. nýtu cesty "Rasta Kostra" a jí n.v.

LIŠČÍ SKALKY

Skupina skalek za Liščí skálou, z nichž lezecky nejvhodnější je krajní (J) asi 10m vysoká skalka se SK..

1) Zapomenutá 3; St.Emingr, 16.10.1999. N je v levé části J stěny do spárky a jí n.v.
2) Buková 3; St.Emingr, 2.7.1988. V levé části J stěny převislým nástupem po velkých chytech ke spáře a tou n.v.
3) Perníkářská 4; L.Vörös, R.Hamak, 14.5.2002. N jako "Prastará", dále stěnou vlevo od kouta přes dva nýty n.v. ke SK.
4) Prastará 3; St.Emingr, 30.8.1987. Zleva do výrazného koutu a jím n.v.

II. VRCHOLOVÉ SKÁLY

Vrcholové skály tvoří množství samastatných skalních útvarů, skal a skalek ve vrcholové části Kapucínu a v jeho JV svahu, nad lesní silnicí. Historicky nejznámější jsou tzv, KanapeeFels, které se nachází nad skupinou Liščích skal. V levé části JV svahu se nachází nejvýraznější a lezecky nejhodnotnější skála této skupiny -dvojvěží Sudetský oltář. Ostatní skalní útvary nejsou zatím samostatně popsány, i když na ně byla v minulosti vykonána řada krátký výstupů.

POHOVKA (KANAPE)

Přístup je z lesní silnice v místech nad "Liščími skalami", nebo pěšinou z vrcholu Kapucínu. Jedná se o rozložitou, avšak nízkou skalní věž, s řadou krátkých a lehkých cest.

SUDETSKÝ OLTÁŘ (SUDEŤÁCI)

Mapka

Výrazný dvouvrcholový skalní útvar, nacházející se cca 500m nad lesní silnicí, asi na polovině cesty mezi Liščími sk. a Horní Vyhlídkou. Oba vrcholy mají SK.. Na Severním je umístěna VK.

JIŽNÍ A SEVERNÍ VĚŽ

1) Píšťalka a bubínek 4; St.Emingr, J.Vlasák, L.Vörös, 18.5.2003. V pravé části údol. stěny pod spáru (nýt). Podél spáry na její konec a výše po hraně přímo n.v.
2) *Škodičova zpověď 6; J.Šťastný, P.Suchopárek, 14.4.2003. Středem údolní stěny (nýt) n.v.
3) *Můj boj 5-; L.Vörös, R.Hamak,St.Emingr, 18.5.2003. Levou částí údol. stěny (2 x nýt, skoba) n.v.
4) Projekt
5) Bez nýtů a bez iluzí 5; L.Dvořáček, M.Svinařík, 21.4.2003. Středem výrazného převisu na vrchol věže.
6) Chomutovská 6; M.Svinařík, L.Dvořáček, 21.4.2003. Pravou částí náh. stěny pomocí spárky n.v.
7) Projekt
8) Stará cesta (Komínová) 2; St.Emingr, L.Vörös, 7.4.2002. Z náhorní strany komínem mezi vrcholy, výše po stupních na hlavní (Severní) vrchol.
9) Projekt
10) Projekt
11) Normální cesta 1. Od východu na prostorný balkón "Severního vrcholu" a krátce položenou stěnkou n.v. J věže.
12) Na Východ 3-; L.Vörös, St.Emingr, 7.4.2002.Východní hranou S věže krátce n.v.
13) Přes Orlici 4; L.Vörös, 7.4.2002. Z prostorného balkónu (v JV straně S věže) krátce stěnkou n.v.
14) Přeskok II;. P.Suchopárek, 14.4.2003. Z vrcholu Sev. věže na vrchol Jižní věže.

PŘEDSKALÍ

15) Vrtání hrůzu nahání 4; L.Dvořáček, M.Svinařík, 21.4.2003.
16) Fakta X 4; M.Svinařík, L.Dvořáček, 21.4.2003.

III. POUSTEVNÍ SKÁLY (VYHLÍDKY)

Poustevní nebo též Poustevnické skály (v minulých lezeckých průvodcích ozn.. jako Vyhlídky) Jedná se o skály v levé části JV svahu Kapucína, tj. nad obcí Černice. Tento sektor se skládá z několika skalních hřebenů tahnoucích se JV shahem Kapucína. Od podobných hřebenů "Liščích skal" je tato skalní skupina necelý kilometr. Většina skal se nachází pod lesní silnicí. Část skal byla v minulosti upravena jako vyhlídková místa do Mostecké pánve a na České středohoří. U tzv. "Horní Vyhlídky" je nyní startovací rampa pro rogallisty. Z lezeckého hlediska je zajímavá V, 15m vysoká stěna samotného masivu Horní Vyhlídky a skalní dvojvěží tzv. Sudetský oltář (zvané též Sudeťáci). To se nachází nad lesní silnicí, asi 500m za skupinou menších skalek. Ve skalních hřebenech táhnoucích se od Černic k vrcholu se nalézá několik menších skalnch věží s malým lezeckým významem (Dolní a Horní Hlídač…). Popis jednotlivých věží a stěn je od spoda směrem vzhůru, tj. od Černic směrem k vrcholu.

DOLNÍ HLÍDAČ

Mapka

Přístup je z Černic k hájovně a dále přes modrou tur. značku přímo pod strmý svah Kapucínu. Zde jsou viditelné skalní hřebeny. Dolní Hlídač stojí na začátku toho levého. Na jeho horním konci stojí Horní Hlídač. Na vrcholu věže je VK, sestup "Starou cestou".

1) Stará cesta 2. L.Vörös, St.Emingr, 7.4.2002. Náhorní stěnkou (5m) n.v.
2) Mufloní žebírko 3; St.Emingr, L.Vörös, 7.4.2002. Zářezem v J stěně n.v.

HORNÍ HLÍDAČ

Mapka

Přístup je buď od Dolního Hlídače, podél skalního hřebene na jeho konec. Nebo od "Horní vyhlídky" sestoupíme na jih po staré lesní cestě k dalším skalám. Jedná se o malou věžku - HORNÍ HLÍDAČ (výška 6m), která je přímo u cesty a tvoří vrchol většího skalního útvaru. O několik metrů dál po cestě se nachází další skalní vyhlídka - "Dolní", se zbytky přístupového schodiště. Zde stála pravděpodobně tzv. Poustevna, od níž dostaly okolní skály název.

1) Normální 1-2. N je ze skalního bloku na SV. Překrok do stěnky a krátce n.v.
2) Jižní hrana 2; St.Emingr, 16.10.1999. J hranou n.v.
3) Stěnka 2; St.Emingr, 16.10.1999. JZ stěnkou n.v.

HORNÍ VYHLÍDKA - VÝCHODNÍ STĚNA

Skála se nachází pod lesní cestou vedoucí v horní části svahu Kapucína. V minulosti oblíbený vyhlídkový bod do Mostecké pánve a na České středohoří. Nyní je zde startovací rampa pro rogallisty. Od předešlé skupiny skal je vzdálena necelý kilometr směrem na JZ. Z lezeckého hlediska je asi nejzajímavější V, 15m vysoká stěna samotného masivu Vyhlídky.

1) Okrajová 3; St.Emingr 16.7.1994. N je u JV hrany. Šikmo položenou stěnou k levému okraji J stěny a odtud př. n.v.
2) Stará cesta (Klikatá spára) 5. Spárou nebo trhlinou v levé části stěny na stupeň ve V stěně. Klikatou spárou pod vrchol. převis. Přes převis n.v.
2a) Nástup. var 1 -
2b) Nástup. var 2 -
3) Rolling Stones 4; St.Emingr 16.7.1994. U pr. okraje V stěny nepravidelnou a přerušovanou spárou, kterou tvoří něk. vklíněných bloků a kamenů, n.v.

IV. ALBERSKÉ SKÁLY

Mapka

Pokračujeme li lesní silnicí ve svahu Kapucína směrem k Dřevařskému rybníku, či k zámku Jezeří (tzn. na zelenou tur.značku), dostaneme se do sedla, které odděluje Sedlový vrch od hlavního masívu Kapucína. Zde ze silnice odbočíme ke skalnatému vrcholu Sedlového vrchu (též Černický vrch). Z něj spadá dolů do hlubokého údolí Albrechtického potoka hřeben skal. Krajinově zajímavé. Uveden je jen výběr cest na některé zajímavé sk. útvary.

VRCHOLOVÉ SKÁLY:
Skupina skalek pod vrcholem Sedlového (Černického) vrchu.

Mapka

BOROVÁ VYHLÍDKA
Výška skalního útvaru 13 m..
1) Kančí cesta 3;
2) Ostrý kout 4; P.+ P.Suchopárek, 6.2.2003. Výrazným koutem v údolní stěně n.v.
3) Projekt
4) Projekt

STŘEDOVÉ SKÁLY:
Skupina skal pod trempským srubem Fort Yucatan.

Mapka

PEVNOST YUCATAN
Výška skalního útvaru 12 m..
1) *Struhadlo levé 3; P.+P.Suchopárek, 13.3.2003.
2) *Struhadlo pravé 3; P.+P.Suchopárek, 13.3.2003.
3) Přílepková cesta 2; P.Suchopárek, 13.3.2003.
4) *Konzervárenská cesta 5-; P.+P.Suchopárek, 13.3.2003.

HŘEBEN YUCATAN
Výrazný dlouhý hřeben spadající do údolí přímo od srubu
1) *Hřebenovka 4+; P.Suchopárek, 13.3.2003.Hřebenem přes několik strmých výšvihů n.v.
2) Arogantní spárka 3+; P.Suchopárek, 13.3..2003.

VYHLÍDKA
Výška skalního útvaru 14 m..
1) Prapodivná stromová varianta 5; P.Suchopárek (jištěn), 13.3..2003.
2) Projekt

DOLNÍ SKÁLY:

Mapka

OBR
Výška skalního útvaru 14 m..Boční stěna cca 8m.
1) Kapucínský pilíř 4-; P.Suchopárek, 13.3.2003.
2) Obrův kout 5-; P.Suchopárek (jištěn), 13.3..2003. Velkým koutem, výše spárkou ubíhající ve směru koutu.
3) Úhel 100° 3; P.Suchopárek, 13.3..2003.

V. TREMPSKÉ SKÁLY (CHORSTEIN)

V sedle se silnice stáčí směrem na SZ do údolí Albrechtického potoka. Po chvíli dojdeme k poslední skupině skal ve svazích Kapucína, kterou jsou Trempské skály. Ty jsou dobře viditelné (cca 100m) ve svahu nad lesní silnicí. Vpravo stojící věž se nazývá "Hlava" nebo též "Chorstein". Vlevo od ní se nalézá skalní hřeben - "Trempský masív". Poznámka: starý německý název pro tuto skalní skupinu je Chorstein - tedy Zkamenělý sbor (chór), Kamenný sbor. Na staré mapě je tato část skal zase označena jako "Klínové skály".

VARHANY

Skála se nachází nad lesní cestou vedoucí v horní části svahu Kapucína v místech kde se silnice stáčí do údolí Albrechtického potoka, resp. naproti Sedlovému vrchu. Je zde evidováno 7 cest.

CHORSTEIN (HLAVA)

Mapka

Nápadná skalní věž s 20m vysokou údolní stěnou. Na vrcholu SK a VK.

1) Náhorní 2. Z náhorní strany přes skalní stupně pod vrchol.blok (hlavu). Sem též zleva či zprava na předskalí pod náhorní stěnkou. Středem náhorní (SV) stěnky krátce n.v.
2) Levá náhorní cesta 3-; St.Emingr, 3.11.2002. Pod vrchol.blok jako "Náhorní". Levou částí náh. stěnky n.v.
3) Slunovrat 4; St.Emingr, M.Jouza, 21.6.2003. Pravou částí JV stěny (nýt) přímo n.v.
4) Cesta pohodářů (Cesta Jasoňů) 4+; St.Emingr, J.Vlasák, 18.5.2003. Jižní hranou na stupeň k nýtu a od něj přímo n.v.
5) Parkinsonův kout 4; St.Emingr L.Vörös, 9.3.2003. Nápadným koutem v pravé dolní části údolní stěny na prostorný balkón. Dále je možné pokračovat c. "Zamilovaný stařec" (kl.5-) nebo traverz vpravo na hranu a c. č. 4 (kl. 4+) n.v.
6) *Zamilovaný stařec 5-; L.Vörös, St.Emingr, 24.11.2002. Po šikmých plotnách údolní stěny přes nýt na prostorný balkón (skoba). Přímo koutem (2.nýt) na lavici a výše stěnou (3.nýt) n.v.
7) Cesta Stresařů (Cesta Drsoňů) 6; L.Vörös, R.Hamak, 18.5.2003. N je asi upr.SZ stěny, ve spádnici věže. Krátce přes nýt do spárky a jí na plošinu pod výrazným převisem. Levou částí stěny (2.nýt) do vhloubení (3.nýt) v sev., vrcholové části "Hlavy". Dále přímo n.v.
8) Znouzecnost 4+; L.Dvořáček, H.Jaegerová, 27.3.2003. Soustavou spár v SZ stěně na předskalí pod vrchol. blok. Náhorní cestou n.v.

TREMPSKÝ MASÍV

Skalní masív, vlevo (SZ) od Chorsteinu

1) Chomutovský traverz 5; L.Dvořáček, H.Jaegerová, 27.3.2003. Z kouta, pomocí doprava ubíhající spárky n.v.
2) Haňulina casta 4; L.Dvořáček, H.Jaegerová, 27.3.2003. ?? // bez bližších informací //

VI. POLEDNÍ SKÁLY

Tento poměrně mohutný skalní útvar se nachází přímo u lesní cesty spojující Dřevařský rybník s osadou "Lniště". Jako jedna z mála je vyznačena v mapě KČT - Krušné hory - Chomutovsko a Mostecko (1:50 000) a v mapě Krušné hory - Mostecká oblast (Geodézie ČS - 1:75 000). Původní německý název je Grosser Stein (Velký kámen).

VELKÁ POLEDNÍ SKÁLA

Tvoří centrální část tohoto skalního seskupení na jehož vrcholu jsou patrné zbytky kovové konstrukce. V minulosti patřila tato skála ke skupině zřístupněných skalních vyhlídek. Nápadná je jeho 20m vysoká východní stěna a převis (bivak) v jeho nenižší části.

ZÁPADNÍ STĚNA
1) Nájezdnická 3; P.Suchopárek, 21.1.2003.
2) Zmrzlá cesta 3; L. Dvořáček, 21.3.2003.
3) *Oblý sokolík 3; L. Dvořáček, P.Suchopárek, 21.3.2003. Podél sokolíku n.v.
4) Nahoře bez (hlíny) 4-; P.Suchopárek, L. Dvořáček, 21.3.2003. Hlinitou stěnou výše podél sokolíku n.v.

HŘEBEN A VÝCHODNÍ STĚNA
5) Hřebenovka 4-; St.Emingr, B.Hromádko, 12.5.2001. N je v levém okraji V stěny, vlevo od výrazného koutu. Spárou na prostorný balkón v jižním hřebeni a dále hřebenem n.v.
6) Projekt
7) Průkopnická 4+; St.Emingr, B.Hromádko, 12.5.2001. Zprava lehce na kazatelnu upr. V stěny. Z ní na lávku a dále podél spárek ve středu V stěny n.v. Celková délka cesty je 20m.

VSTUPNÍ STĚNKA
8) Vyzývavá 4+; L. Dvořáček, 21.3.2003. Středem kolmé stěnky n.v.
9) Poslední 4-; P.Suchopárek, 21.1.2003.
10) Suchá cesta 4-; L. Dvořáček, 21.3.2003.
11) Uvítací 4; L. Dvořáček, 21.3.2003.

MALÁ POLEDNÍ SKÁLA

1) Na rozloučenou 4- ; P.Suchopárek, L. Dvořáček, 21.3.2003.

VII. ELEONÓŘINA VÝŠINA

Oblast se nalézá ve střední části údolí Albechtického potoka, v jeho pravé části. Lezecky vhodná je pouze nápadná skalní věž - Strážce potoka. Dle historických záznamů se jedná o tzv. Eleonorenhöhe, odtud název této části skal tj. Eleonořina výšina .

STRÁŽCE POTOKA

Osamocená skalní věž na ostrohu, asi 200 m nad Albrechtickým potokem. Je vzdálena přibližně 300m (vzdušnou čarou) na západ od skupiny Trempských skal (Chorsteinu). Kolmá náhorní (J) stěna je vysoká 7m a západní pak 10m. Na vrcholu je SK a VK.

1) Stará cesta 2; L.Vörös, 9.4.2002. Pravou částí náhorní stěny na stupeň ve východním hřebeni a odtud krátce vlevo (ke SK) n.v.
2) *Mezi kapkami deště 4-; L.Vörös, St.Emingr, J.Hanuš, B.Hromádko, 14.4.2002. Středem náhorní (jižní) stěny přes nýt n.v.
3) *Vivat Hilti 5-; L.Vörös, St.Emingr, J.Hanuš, 28.4.2002. N je na levém okraji jižní stěny. Výraznou JZ hranou přes 2 nýty n.v.
4) (Projekt)
5) Kouřová hrana 4; L.Vörös, St.Emingr, J.Hanuš, 28.4.2002. N je v levé části západní stěny. Převislou částí krátce na SZ hranu a podél hrany (na výlezu skoba) n.v.
6) (Projekt)
7) Krbová cesta 3-; St.Emingr, 8.9.2002. Levou částí údolní stěny přímo do široké spáry a jí krátce na stupeň. Překrok na vrchol.
8) Východní hřebenovka 3; St.Emingr, L.Vörös, J.Hanuš, 28.4.2002. Východním hřebenem přes stupně přímo n.v.

VIII. JOSEFININA SKÁLA

Skalní útvar na ostrohu, vysoko nad Albrechtickým potkem, naproti masivu Kapucína a Sedlového vrchu. Podle posledních archeologických výzkumů byl součástí středověkého strážního hrádku. Z lesní silnice (zelená tur. značka ) sem vede značená odbočka. Samotná Josefinina skála je označena v mapě KČT - Krušné hory - Chomutovsko a Mostecko (1:50 000).

JOSEFININA SKÁLA

Mapka horní části

Mapka dolní části

Výška skály v nejvyšším místě je 13m. Na konci ostrohu je vyhlídková plošina.

PRVNÍ SKÁLA

1) Projekt

DUŠIČKOVÁ PLOTNA

Nachází se asi 50m pod vyhlídkovou plošinou, v dolní (pravé) části je nápadná hladká plotna.

1) Krátká cesta 1-2. Krátce ostrým koutem n.v.
2) Trhlina 4-; St.Emingr, 3.11.2002. Výraznou trhlinou, v levé (horní) části stěnky n.v.
3) Lehká cesta 2. Přes stupně n.v.
4) Plotýnka 3+; St.Emingr, 3.11.2002. Stěnkou, vlevo od vhloubení "St.c." n.v.
5) Stará cesta 3; St.Emingr, 3.11.2002. Výrazná hladká plotna (v dolní části stěny) je zleva ohraničena nápadným vhloubením (žebrem). Jím n.v.
6) Projekt
7) Ukrytý pilíř 4; L. Dvořáček, 4.2.2003.

NEDOTVOŘENÁ

1) V.Havlovi do civilu 4-; P.Suchopárek, 4.2.2003.
2) Dřípárna 5+; L. Dvořáček, 4.2.2003. Stěnou, spárou a komínem na vrchol.

DOTVOŘENÁ

1) Levá cesta 2; L. Dvořáček, 4.2.2003.
2) Koutová 4+; L. Dvořáček, 4.2.2003.
3) Klouzavý koutek 3; P.Suchopárek, 4.2.2003.
4) Columbia 4; P.Suchopárek, 4.2.2003.
5) Mokrý komín 3; P.Suchopárek, 4.2.2003.

JELENÍ VÝSPA

1) Štěk 2-3; St.Emingr, 3.11.2002

ZVON

1) Jizerskohorská 5; L. Dvořáček, 4.2.2003.
2) Krušnohorská 4+; P.Suchopárek, 4.2.2003.