|
|
Začíná na (J) Dvojštítem, asi 15 m vysokou věžkou zvedající se z turistické cesty, po níž dojdeme k Malým varhanům. (S) od nich jsou Velké varhany, typické svými píšťalami. Od jejich úpatí spadá dolů suťový žlab, z jehož spodní části se zvedá mohutné žebro, rozdělené Řehořovým komínem na dvě poloviny, z nichž spodní se nazývá Bašta. Z horní samostatně vystupuje Bertholdův prst, tvořící monumentálně vyhlížející, avšak lezecky nenáročnou věž. Od turistické cesty, kde žebro končí, se tyčí Bílá stěna. Zcela na (S) ční hradba Skautské věže, od jejíhož (V) úpatí se zvedá Biskupská stolice, tvořící spolu se (S) okrajem Bílé stěny rozsáhlejší vhloubení Taneční sál. Zcela dole nad turistickou chatou se zvedá mohutná Stěna nebes a vpravo od ní masív Bašty.
I. BISKUPSKÁ STOLICE
Mohutný skalní masív na hranici (S) a (Z) prostoru Bořně. Celý tento skalní útvar se dělí na (S) stěnu (viz Bořeň - Severní prostor). Dále pak na (Z) část, která je vhodná pro výcvik začínajících lezců, pro lehké, ale dlouhé cesty v této stěně (až 50 m). (J) stěna Biskupské stolice je již součástí (Z) amfiteátru - nazývaného též Taneční sál. Vrcholová knížka pro Biskupskou stolici je na balkóně, který je v horní části hřebene dělícího tento útvar na (S) a (Z) prostor. Sestup je k (V) ke slanění do Tanečního sálu.
ZÁPADNÍ STĚNA
1) Hřebenovka 3+. Př. po pilíři vzhůru, nebo koutem na malý pilířek, odtud př. vzhůru, pak poněkud dolů a T do kouta. Dále jako 2).
2) Stará cesta 3; Ladisch. Na pilířek stejně jako 1), odtud větší krok dopr., pak do komína a z jeho vrcholu T do kouta. Dále sokolíkem něk. m vzhůru na kazatelnu a po hřebeni n.v.
3) Delta 4-; W. Kubinec. Až ke kazatelně nad sokolíkem jako 2), odtud krok dopr. a přepadem dopr. na římsu. Dále asi 8 m T na plošinu a spárou 5 m n.v.
4) Gama 4+. Spárou asi ve středu (Z) stěny na stupeň. Přes další stupně vl. do koutu (stanoviště 2). Úzkou, výše se rozšiřující a opět zužující spárou vpr. ve stěně n.v.
5) Traverzová 3; W. Kubinec. Stř. stěny po lehkém terénu se dostaneme do kouta 2) a odtud T po římse dopr. asi 6 m. Nyní přepadem na pilíř a z něho šikmou spárou na plošinu u velké břízy. Zprvu spárou, později komínem n.v.
Poznámka: Mimo popsané cesty existuje v (Z) prostoru Biskupské stolice řada variant, které jednotlivé cesty spojují nebo narovnávají, a to jak v dolní, tak i v horní části stěny - klas. od 3 do 4+.
6) Pravá přímá cesta (Diretka) 4. N je v pr. části (Z) stěny Biskupské stolice. Po stupních až k velkému bloku, který je u pr. hrany (Z) stěny. Zpr. nebo zl. na blok. Odtud mělkým vhloubením vzhůru na malou nakloněnou plošinku (sk.). Úkrok vpr. do stěny a stěnou do kouta (stanoviště). Spárou a stěnou na další stupeň. Úkrokem vl. přes hranu a po stupních lehce n.v.
II. TANEČNÍ SÁL (ZÁPADNÍ AMFITEÁTR)
Mapka (30 kb)
Skalní vhloubení nazývané též Západní amfiteátr. V současné době se jedná asi o nejhodnotnější část (Z) prostoru s poměrně velkou koncentrací cest všech stupňů obtížností. Délka cest je od 15 až do 50 m. Stěnová knížka je na vrcholu u pilíře (c."Jirkovská" až "Ramení spára") v levé části. V pravé stěně je stanoviště vrcholové knížky na prostorné travnaté lávce v polovině stěny. Slanění je ze stanoviště nad "Komínem" (30 m) a z výše již zmiňované travnaté police v pravé části.
1) Trhlinová 6. Na samém začátku levé stěny Tanečního sálu je v hladké stěně kolmá trhlinka. Z balvanu do spárky (trhlinky) a spárkou na stupeň ve stěně. Odtud buď vpr. do 2) nebo vl. do "Pravé přímé cesty".
2) Břízová 5-. Z levé strany Tanečního sálu v horní části Biskupské stolice spadá od velké břízy přerušovaná spára, ztrácející se dole v lehčím terénu. Z boku předskalí (též př.). Spárou na plošinu a dále širší spárou na další plošinu k bříze. Od břízy mírně vl. do výrazného kouta a jím n.v.
3) Kaskády 4+. Jako 2) na první stupeň. Odtud však T vpr. Spárou přes stupně n.v.
4) Parukářka 8-; J. Nestler, R. Hamak, 24.6.2001. V levé části Tanečního sálu stěnou ke 3. nýtu. Od něho dol. ke hraně a při ní ke 4. nýtu. Zde cesta končí.
5) Katedrála VI A2. Jemnou trhlinkou vl. od koutu 5) n.v.
6) Jirkovská 5; Z. Pašek, V. Černík. V pr. části levé stěny Tanečního sálu je dopr. nakloněný pilíř. V místech, kde se pilíř zl. pokládá na stěnu, tvoří místy přev. spáru. Tou na balkón a spárou dol. n.v. nebo př. komínem.
7) Vystřelený oko 7-; J. Nestler, R. Hamak, 3.10.1993. Vl. od cesty 7) hranou přes 2 nýty, mírně vl. na pilíř a po něm přes další dva nýty n.v.
8) Ramení spára 6. Z pr. strany nakloněného pilíře je hladká a přev. spára. Spárou obtížně pod převis (sk.). Přes převis na balkón do vhloubení a tím již lehce n.v.
9) Ani vpravo, ani vlevo 8-; M. Scheithauer s druhy, (vč. 1.RP) 16.5.2002. Cesta vede přímo stěnou (6 x nýt) mezi "Ramenní spárou" a "Balerínou", v horní části lámavé.
10) Balerína (Baletka-přímo) 6-. Úzkou spárou vl. od 11) př. do výlezu cesty 10).
11) Kecy nemaj cenu 7; J. Nestler, R. Hamak, 14.9.1993. Ruční spárou cesty 8) př. asi 10 m. Dále vpr. k nýtu pod převis a přes něj na polici (vpr. kr. od cesty 10) a př. stěnou přes další 2 nýty n.v.
12) Baletka 5; E. Kühnel, M. Kutílek. Na konci Tanečního sálu výrazným koutem tvořícím v horní části komín asi 15 m (do pol. stěny) ke kr. T vl. přes pilíř do kouta a odtud vzhůru n.v.
13) Komín (Komínová stěna) 4. Stejně jako 10), od kr. však př. vzhůru přes dva převisy (nýt) n.v. stěny ke SK - 30 m).
13a) Varianta 4. V pol. stěny krátký T do levé části vhloubení a jím n.v.
14) *Tango 7-; 1. sport. výstup - J. Zíka, A. Michálek, 18.8.1998. Levou částí mohutného pilíře 13) pod převis, přes něj a spárkou v plotně n.v. Nýty osazeny dodatečně v říjnu 1998.
15) Brusel VI A2. Na konci Tanečního sálu je vpr. od komína mohutný a vysoký pilíř. Stěna pilíře tvoří asi upr. mohutné a oblé břicho. Nevýrazným koutem, později spárou pod převis. Přes převis na plošinku a dále stěnou n.v. Exp. a dlouhá cesta.
16) Spárka 5; M. Matras, V. Matěcha. Vl. od 15) spárkou n.v.
17) Pardubická 4-; J. Hanuš - M. Kutílek, 1958. Pr. část Tanečního sálu je rozdělena mohutným komínem, který je asi v pol. přerušen vlhkou, trav. lávkou (plošinou). Vhloubením a komínem přes vklíněné balvany do jeskyně. Stěnou vl. n.v. V horní části je něk. variant.
18) Mašinka 5; J. Nestler, R. Hamak, 18.8.1993. Výrazným pilířem vpr. od vhloubení 14) až na trav. terasu.
19) Lambada 6; J. Nestler, R. Hamak, 10.10.1993. Od SK, který je na prostorné lávce asi upr. pr. stěny Tanečního sálu, hranou přes 2 sk. k nýtu. Při hraně na římsu a zl. stěnkou n.v.
20) Zelený kout V A1. Vpr. od vhloubení 15) je široký zelený kout. Koutem na trav. plošinu, dále pak nápadným koutem v horní části stěny. Dolní část cesty je zarostlá.
21) Lucie 6-; R. Hamak, J. Nestler, 10.10.1993. V pr. části Tanečního sálu (vpr. od 18) výraznou hranou přes 2 nýty a dále položenou stěnkou na trav. lávku.
22) Nová soví cesta 3+. Koutem a spárou mezi 18) a 21) na trav. plošinu. Dále jako 21).
23) Soví 3. N je na samém začátku pr. části Tanečního sálu. Členitým terénem střídajícím krátké stěnky a trav. lávky n.v.
III. SKAUTSKÁ VĚŽ (VĚTRNÁ)
Mapka (40 kb)
Nejoblíbenější skalní věž na Bořni. Vedou na ni převážně cesty s nižší klasifikací. Vrcholová knížka a slaňovací kruh jsou na hlavním vrcholu věže.
1) Hřebenovka 2; němečtí lezci, 1933. N zcela vl. (zády k Biskupské stolici) a stále po hraně. Vrchol. blok obcházíme zl.
2) Hornická 3; R. Stuchlík, J. Enderch, 9.9.1967. N asi 10 m pod levou hranou. Přes mírný převis vzhůru na polici. Odtud vede vl. plytký žlábek, tím vzhůru, pak šikmo dopr. k místu, kde jsou tři železné tyče, k vrchol. bloku a n.v. Lámavá skála.
3) Spárková 5-; J. Hejk, K. Zeman. V levé části náhorní stěny spadá úzká spára. Touto vzhůru asi 6 m na římsu. Odtud ještě 2 m vzhůru, pak T dopr. a další spárkou n.v.
3a) Var. Direkt 5-. Př. stěnou do horní spárky.
4) Středem (Čtyřka) 4-. Výraznou spárou ve středu stěny n.v.
5) Hadr na holi 6 (Diretissima); původně V A3 - J. Slavík. Ve středu náhorní stěny je výrazný pilíř. Podél pr. hrany tohoto pilíře (kr.) n.v.
6) Koutová 4-. Vpr. od pilíře přev. koutem asi 2 m vzhůru, pak na hranu dopr. a po ní vzhůru n.v.
6a) Přímá varianta 4+. Přev. koutem př. n.v.
7) Stará cesta 3-; němečtí lezci, 1933. Výrazným koutem v pr. části náhorní stěny pod vklíněný balvan. Dále již lehce n.v.
7a) Koutová varianta 3. Přes vklíněný balvan vpr. do kouta. Koutovou spárou n.v.
8) Poslední 4. N je vpr., na samém konci náhorní stěny. Mírně položenou stěnkou pod nápadné vhloubení. Spárou a stěnou pod převis (hodiny). Přes převis n.v.
9) "Severní 3. Po šikmých (S) plotnách pod přev. část. Tu obejdeme zpr., spárou n.v.
9a) Varianta 3. Koutem vpr. n.v.
10) Vynucená 6. Z údol. části vl. po pilíři. Neověřeno.
11) Údolní cesta 5-; M. Matras, K. Johanovský, 1952. Cesta vede zhruba kuloárem (Z) stěny. N asi 10 m od (S) hrany. Vzhůru kolmou stěnkou, odtud vl. ke světlému výlomu, dále dopr. přes vklíněný balvan do kouta a přes balkónek a odtlačující stěnku na terasu. Koutem mezi oba vrchol. zuby.
Poznámka: Mnoho variant v dolní i horní části stěny.
IV. BÍLÁ STĚNA
Mapka (40 kb)
Skalní stěna asi uprostřed pásu skal v horní části (Z) prostoru. Do středu a pravé části stěny zasahuje prostorná lavice. Zde je též stanoviště s vrcholovou knížkou. Název stěny je odvozen od bílých skvrn, kterými je tato stěna prostoupena. Délka cest je od 20 do 30 m. Sestup je směrem k "Píšťalám".
1) Hřebenovka 3. N zcela vl. v kuloáru. Přes vklíněný balvan na plotnu a po ní šikmo dopr. pod kout se skal. oknem. Rozporem n.v.
1a) Varianta. Krátce nad N T vpr. do stěny, až pod přev. spáru. Spárou př. na 1).
2) Cholerikovo zamyšlení 6-; Jos. Nestler, J. Nestler, 1.11.1997. Stěnou vpr. ke hraně. Při hraně (nýt) na plošinu. Odtud libovolně n.v.
3) Hrana Carevny 6+; M. Hrabal a spol., 1981. N cesty je jako "Carevna". Po něk. m T vl. do kouta. Koutem kolem břízy na plošinu (výlez "Hřebenovky"). Odtud šikmo vpr. na hranu pilíře. Pilířem n.v. Pozn.: Dodatečně osazeno nýty v r. 2004.
4) Carevna 4+. Šikmo vl. od středu Bílé stěny je kolmý (V) pilíř. Po jeho pr. straně spárou vzhůru na prostornou polici (stanoviště). Přes stupeň do široké spáry (komína), která se táhne v pr. (J) stěně pilíře. Přes vklíněný balvan n.v.
5) Sanitární den 4+; S. Emingr, M. Jon, 13.9.1989. Asi 2 m vpr. od 4) je ve stěně plochý a otevřený kout. Koutem, později přes volné balvany na plošinu k VK. Krátce stěnou a spárou (asi 2 m od trojúhel. balvanu) n.v.
6) Podzimní 4+. Upr. Bílé stěny vystupuje v její dolní části pilíř, který končí na velké nakloněné plošině, jež vodorovně protíná z větší části Bílou stěnu. Z levé strany pilíře spárkou, která se výše rozšiřuje n.v. pilíře. Z plošiny dále n.v. stěny.
7) Bezejmenná 5+; R. Hamak, J. Kabátová, 2.4.1995. V pr. části Bílé stěny pilířem přes 2 sk. a nýt na plošinu ke SK.
8) Středem stěny 4; B. Logajová, B. Logaj. Kolmou spárou, z pr. strany pilíře kolem odštěp. pilířku, stále kolmo vzhůru na terasu. T dol. do kouta s trojúhelníkovým balvanem. Koutem n.v.
9) Rudá spára 6. Vl. od "Uvolněných" je ve stěně spára tvořící písmeno "Y". Spárou do míst, kde se rozdvojuje. Odtud vl. na hranu a hranou podle spárky na plošinu. Odtud již libovolně n.v.
10) Uvolněná - levá 4. Z pr. strany Bílé stěny lehce na plošinku s volným balvanem. Spárkou zl. na kazatelnu. Koutem vl. na terasu. Krátký T vl. pod výše se rozšiřující spáru. Spárou n.v.
11) Uvolněná - pravá 4. N je z boku Bílé stěny. Krátce spárkou a po stupních na kazatelnu. Krátkou spárou vpr. na terasu. Po hraně n.v.
12) Cesta pro Áďu 6; Jos. Nestler, J. Nestler, 1.11.1997. Krátkou hranou (nýt) na stupeň. Dále hranou jako cesta 11).
13) Stará cesta 3; němečtí lezci, 1934. N je zcela vpr. u Píšťal. Šikmým T na terasu pod mělkou spáru a tudy n.v.
V. PÍŠŤALY
Vpravo za Bílou stěnou je několik štíhlých skalních pilířů, z nichž jeden stojí zcela samostatně. Mezi Píšťalou a Bílou stěnou je několik vhloubení - tzv. "Býčí spáry". Jimi vedou výstupy 2 - 3. Na samostatné píšťale je vrcholová knížka.
1) Komín na píšťaly 2. N je od (Z) přes stupně do komína, jež tvoří Píšťala a přilehlý masív. Komínem n.v.
2) Západní 4. Od (Z) stěnou Píšťaly n.v. V horní části lámavé.
3) Údolní 5. Od (J) úzkou údol. stěnou př. n.v.
4) Stresující chlapíček 6; R. Hamak, M. Štítkovec, 20.10.1995. Pr. boční stěnou Píšťaly (nýt) přes bříško n.v.
5) Proč ne 4+; J. Nestler, V. Boháč, 23.3.1996. Pilířem vpr. od Píšťaly (sk.) n.v.
VI. VELKÉ VARHANY
Mapka (40 kb)
V těsném sousedství Píšťal (v místech, kde začíná suťové pole) ční několik vysokých pilířů, nazývaných příhodně podle svého seskupení - Velké varhany. Jejich výška je z údolí asi 30 m. Sestup je krátkou náhorní stěnou nebo slaněním z vrcholku.
1) Tanečníci na tyči 6; R. Hamak, P. Zavázal, 2.7.1997. Levou stěnou levého pilíře Velkých varhan přes nýt ke sk. a 2. nýtu cesty 1). Dále mírně vlevo do stěny. Stěnou přes další nýt př. n.v.
2) Válečná sekera 6; J. Nestler, M. Sýkora, 22.5.1994. Levým pilířem v (Z) stěně Velkých varhan přes 2 nýty n.v.
3) Spára 4+. (Z) stěna Velkých varhan je tvořena dvěma výraznými píšťalami, které v místě dotyku tvoří zřetelnou spáru (vhloubení). Tudy zprvu lehce do malé jeskyňky a z ní přes vytlačující převis do dalšího vhloubení. Z něho zl. n.v. Klas. lezení.
4) "Pravý pilíř 5+. Stř. pr. výrazného pilíře n.v. (borháky)
5) Stará cesta 3; němečtí lezci, 1935. N vpr. od 3) členitým vhloubením. Komínem (jeskyňka) n.v. pilířku, z něho překrokem do komína a n.v.
6) Sací komando 5+; R. Hamak, P. Špaček, 1996. Stř. pilířku vpr. od 5) přes nýt na jeho vrchol. Dále jako 5).
7) Březová 2. Vpr. za předešlým pilířem je hluboký kuloár. Odtud do jeskyně a 5) n.v. nebo spárou vpr..
8) Jižní 4/4+. Poslední pilíř v soustavě Velkých varhan má tvar kulaté věže. Stř. pilíře přes dvě bříška (nýt, sk.) na jeho vrchol. Dále již lehce ke SK.
9) Cesta pro Dáňu 4; J. Uher, P. Štěpán, J. Horák, 14.10.2000. Cesta vede na samostatnou věžičku v (J) části Velkých varhan. Krátkou stěnkou (vrt. hák) na polici. Překrok dopr. (2. vrt. hák) na hranu a n.v.
10) Just trip 7+; M. Štítkovec, V. Štítkovec, 18.10.1998. Boulder vedoucí krátkou, kolmou stěnkou (2x nýt) ve svahu za Velkými Varhany.
VII. MALÉ VARHANY
Mapka (10 kb)
Při pohledu z údolí, vpravo od Velkých varhan, vyrůstají přímo z turistické cesty pilíře dalšího skalního útvaru - Malých varhan. Vede zde několik kratších, ale oblíbených výstupů.
1) Pohoda 2. Spárou v levé boční stěně Malých varhan.
2) Pirátský můstek 5; K. Bělina, J. Nescheida, 28.11.1999. Z plošiny na N (hodiny) na hranu a po ní přes 3 vrt. háky n.v.
3) Mechová 5+; J. Rada, F. Kovařík. Kousek vl. od 4) kolmou spárkou (nýt), pak trochu vl., zpět do spárky a n.v.
4) Stolová 4+. N z plochého balvanu. Pravoúhlým koutem vzhůru n.v.
5) Střední pilíř 4+; J. Vlasák, S. Emingr, 20.7.1983.Stř. prostř. pilíře přes nýt n.v.
6) Stará cesta 4-. Koutem vpr. od plochého balvanu n.v.
7) Pravý pilíř 4. N je zcela vpr. jemnou spárkou. T na pilíř a po něm n.v.
VIII. ASTRA (ODDYCHOVÁ SKÁLA)
Mapka (14 kb)
Astra je skupina skal a skalek (pilířů) v lesním porostu, 10m na (J) od Malých varhan. Směrem k Jižnímu prostoru výška skal klesá.. Lezecky bezvýznamná nižší (J) část tohoto skal. útvaru se nachází v Jižním prostoru.
1) Kanape 5; K. Bělina, M. Švajgl, 14.10.2000. Z trav. plošiny v levé části stěny sokolíkem, výše pak stěnou a opět spárou n.v. (2 vrt. háky)
2) Ruční práce 5; K. Bělina, M. Švajgl, 14.10.2000. V levé části stěny ruční spárou n.v. (vrt. hák)
Asi uprostřed (Z) stěny Astry je hluboké vhloubení. Z něj vedou cesty 3 až 6:
3) Stará cesta 3. Od kouta šikmo dol. po stupních při hraně a vl. krátkým komínem na balkón ke slanění.
3a) Přímá varianta 3. Spárou ve stř. pilíře do "Staré cesty". Výše vpr. do široké spáry a jako "Dřina" n.v.
4) Dřina 6. N je levým hladkým koutem "necek" (vrt. hák). Výše pak širokou spárou na balkónn ke slaň. kruhu.
5) Podivná spára 5-. Spárou v pr. části "necek" (přes vklíněný balvan) na plošinu (vrt. hák). Dále již lehce n.v.
6) Ranní stolice 4+; J. Chára, J. Kudrnáč, 14.10.2000. V pr. boční stěně vhloubení je mírně přev. a rozšiřující se spára. Jí do komína s vklíněnými balvany a komínem na temeno pilíře. Odtud cestou "Střední hlídač" n.v.
7) Střední hlídač 4; K. Bělina, M. Švajgl, 13.10.2000. Ze skal. bloku pod stěnou pilířem přes 2 vrt. háky na špici pilíře. Dále stěnou přes vrt. hák n.v.
8) Hlavní spára 3. Ze skal. bloku pod stěnou spárou, která dělí pilíře od sebe, n.v.
9) Hřeben 3. V pr. části stěny, vpr. od skal. bloku, pilířem přes 2 vrt. háky na velkou polici ke 3. vrt. háku. Stěnou n.v.
10) Zácviková 3. Koutem n.v. (vpr. od předešlé cesty) a vl. ke slanění.
Oddychová skála je nízká skalka nacházející se pod Astrou, v zatáčce tur. cesty. Vede na ni několik krátkých výstupů klas. 3 až 5.
IX. DVOJŠTÍT (MATURITA) A ŠKOLKA
Dvojštít je málo významný lezecký terén, který se nachází na rozhraní (Z) a (J) prostoru, (přímo) nad turistickou stezkou vedoucí k vrcholu Bořně. Z několika cest vedoucích na tento skalní útvar je nejvíce lezena:
1) Západní stěna 4-; K. Kchail, Šťastný. Stěna je tvořena z něk. dol. ubíhajících pilířků. Nejvýraznějším koutem asi ve středu stěny vede výstup.
Školka je skalní útvar v blízkosti Dvojštítu. Od něj jej odděluje jen skalní průrva, kterou vede turistická cesta k vrcholu Bořně. Jedná se o bezvýznamný lezecký terén a jak již název napovídá, je vhodný pro výcvik těch nejmladších adeptů horolezeckého sportu. Pro ně byla také fixně zajištěna níže uvedená cesta. Jinak je zde množství cest a variant druhého a třetího stupně obtížnosti.
1) Dárek dětem 3+; Jos.Nestler, R.Hamak, 5.11.2000. Upr. náhorní stěny (přímo z tur. cesty) stěnou přes 4 nýty ke slaň. řetězu, popř. je možné pokračovat výše přes stupně n.v. (slanění).
Poznámka: U všech věží a dále u následujících skalních útvarů je řazení cest opačné, tj. zprava doleva!
X. BERTHOLDŮV PRST
Uprostřed svahu mezi Bílou stěnou a Baštou, vlevo od suťoviště, stojí štíhlá skalní věž.
1) Stará cesta 3-; Berthold, asi 1933. N z náhorní strany mezi masívem a věží. Lehce na plošinu pod vrchol. výšvih, odtud dopr. na hranu a po ní n.v.
2) Náhorní stěna 4. Zl. nebo zpr. do středu náhorní stěny a stěnou kolem slaň. kr. n.v.
3) Korunová cesta 3. Levou hranou pod vrchol. stěnku. Zde mírně vl. a po hraně n.v.
4) Východní spára (5 - lezecky neověřeno). Výrazným vhloubením do "Korunové cesty" a jí n.v.
5) Údolní cesta V A2; V. Skokan s druhy. Údol. stěnou věže n.v.
XI. ŘEHOŘOVA STĚNA
Za Bertholdovým prstem se nachází mohutný skalní hřeben se šikmo položenou (J) stěnou, která se táhne od Bašty (od Řehořova komína) až k Bertholdovu prstu. Pro stejný charakter cest (tj. položené plotny) a místy značnou lámavost skály se z řady vylezených cest využívají jen některé:
1) Středem Řehořovy stěny 4. Stř. stěny po plotnách do velkého hnízda (stanoviště). Odtud vpr. na hranu a př. n.v.
2) Řehořova stěna (Řehořův kout) 4-. Koutem vpr. od úpatí Řehořova komína do šikmých ploten. Jimi na hřeben, který se táhne vzhůru k Bílé stěně.
Poznámka: V šikmé stěně mezi Řehořovým komínem a Bertholdovým prstem vede ještě několik výstupů, většinou klasifikace 4.
XII. BAŠTA
Mapka (40 kb)
Dolní část (Z) prostoru tvoří pás vysokých skalních stěn (80-100 m). Zcela vpravo, při pohledu od Turistické chaty, stojí na úpatí Bořně mohutná skalní věž. Slanění z této věže je na náhorní stranu do sedla. Dále přejdeme několik metrů k vyústění Řehořova komínu a odtud slaníme na jeho začátek. V horní části Řehořova komínu je též stanoviště stěnové knížky.
NÁHORNÍ STĚNA
1) Řehořův komín 2; Gregor. N v místě, kde je komín asi 1 m široký. Sledujeme jej severně až do míst, kde se stěny natolik stahují, že není možné postupovat komínově, odtud:
1a) Do sedla a (S) hranou Bašty na její vrchol. (Sestup zpět do Řehořova komína.)
1b) Ze sedla pr. stěnou, kterou tvoří šikmá plotna, stále vzhůru až k Bílé stěně.
2) Pravá náhorní (4 - lezecky neověřeno). 1) pod vrchol. stěnku a její pr. částí n.v. Lámavé.
3) Pod slaněním 5-. Levou, zcela kolmou stěnou po nepevném terénu n.v. ke SK.
4) Levá náhorní (4 - lezecky neověřeno). Na konci 1) přejdeme do stěny. Levou částí vrchol. stěnky do spáry a jí n.v. Lámavé.
5) Slon v porcelánu V A3; V. Skokan s druhy. Pr. částí náhorní stěny. Přesnější informace a popis schází.
6) Přesýpací hodiny V A3; V. Skokan s druhy. Levou částí náhorní stěny. Přesnější informace a popis schází.
7) Efa-weg 4; S. Emingr, B. Hromádko, 8.6.1994. Něk. m vpr. od N 8) kolmou stěnou podél přerušované trhliny (nýt) až na úzkou lávku upr. stěny. T vl. a 8) n.v.
8) Chvojkova cesta (Stěnou) 4-; P. Chvojka, L. Chvojková. U vstupu do 1) protíná levou stěnu výrazná spára. Touto do horní třetiny, kde se spára lomí a rozvětvuje. Odtud buď rovně nebo do pr. větve a n.v.
8A) Projekt
PRAVÁ STĚNA A VELKÝ KOUT
9) Novákova cesta 4; P. Novák. 30 m pod vstupem do 1), stř. velkého vhloubení asi 20 m vzhůru. Dol. za hranu, vzhůru a po hraně n.v.
10) Západní stěna 4; G. Tschunko, P. Jirko, březen 1970. N vl. od 1) hladkou plotnou dol. do výrazné trhliny. Jí až do výklenku. Odtud dopr. a př. vzhůru pod temeno Bašty. V horní části značně lámavé.
ÚDOLNÍ STĚNA
11) Stará údolní cesta 4+. V pr. části údolní stěny šikmo vl. na polici. Výše pr. částí údolní stěny n.v. Místy lámavé.
12) Nová údolní cesta 6; původně VI A0. Cesta vede něk. m vpr. od středu stěny. Z trav. plošiny po šikmých plotnách až pod vrchol. stěnu. Zde vpr. a vhloubením již lehce n.v.
13) T.G.M. 6+; J. Hoblák - L. Straka, 4.2.1990. N je ve středu stěny, podél zavřené trhlinky pod malý převis (nýt). Přes převis vpr. stěnou na konec trhlinky a dol. pod převis (2. nýt). Vzhůru přes převis (3. nýt, klíčové místo 6/6+) na lehčí terén a jím až na trav. polici ke kr. (40 m). Dále plotnou (jištění a 4. nýt) 40 m na další polici ke 2. kr.. Kolmou stěnkou zpr. dol. přes 5. nýt necelých 40 m n.v. Bašty. Délka cesty cca - 120 m. Upozornění: Na prvé délce (pod převisy) není na stanoviště nic slyšet!
14) (Projekt).
15) (Projekt).
16) Údolním komínem 3+. Komínem, který odděluje Štítek od Bašty asi 20 m. Dále již snadněji do sedla a odtud n.v. Bašty.
XIII. ŠTÍTEK
Malá skalní stěna vlevo od údolní stěny Bašty. Na vrcholu stěny je slaňovací kruh. Výška cest je okolo 15 m.
1) Sametová 5; L. Straka, J. Hoblák, 10.2.1990. V pr. části stěny přes převísek do okrouhlého výklenku (jištění). Vpr. stěnou přes expanz. kr. na rampu ke SK.
2) Na kameni kámen 5; J. Hoblák, L. Straka, 10.2.1990. Levou částí stěny po plotnách, které ohraničuje zl. mělký kout, přes sk. a nýt na rampu se SK.
XIV. STĚNY NEBES
Mohutné, místy položené skalní plotny přímo nad Turistickou chatou. Délka cest se pohybuje od 60 do 100 m. Na pravou a levou část jí dělí skalní žlab, kterým vede též sestup. Z levé Stěny nebes je také možno slanit přes kruh cesty UFO.
STĚNA NEBES (PRAVÁ)
Původní název Stěna nebes byl dříve užíván jen pro tuto stěnu. Cesty v ní vedou v poměrně rozrušené skále, výjimku tvoří její levá část.
Mapka (12 kb)
1) Diretissima V A3; V. Skokan s druhy, 1975. Cesta vede nejdelší částí stěny, vpr. od ostatních cest.
2) Středem Stěny nebes 4; R. Stuchlík, J. Hanuš, září 1965. N je vpr. od 3) přes převis. Stále vzhůru nepatrnou trhlinou až pod horní převis. Přes převis a rozbitým vhloubením n.v. Vzdušné lezení, špatně jištěno.
3) Stará cesta 4; J. Rada, J. Cighard, září 1965. N na kazatelnu pod stěnou. T pod převisy asi 8 m dol. a stěnou kolem břízy na hřeben.
4) Láďova cesta 4; L.Vörös, J.Vlasák, S.Emingr, 13.4.2003. N je v místech kde ze stěny vystupuje "Nástupová rampa k cestám 2) a 3) (kazatelna). Nevýrazným, plochým pilířem (2 x nýt), výše přímo stěnou (3.nýt) na hřeben.
5) Projekt
6) Mírova cesta 5. N je asi 6m od levé hrany Stěny nebes. Přímo stěnou přes 3 nýty, výše přímo přes převis a krátce na hřeben ke SK (30m).
7) Levá Mírova cesta 5-. N je 4m od hrany Stěny nebes. Přímo stěnou k nýtu, nad nýtem mírně vpr. nad 2.nýt Mírovo cesty a dále touto cestou n.v.
8) Pankáčská 5/5+; L.Vörös, R.Hamak, 14.5.2003. Nad první nýt jako předešlá cesta. Výše přímo stěnou (2 x nýt), přes převis na hřeben a ke SK..
9) Zakrytá cesta (Hrana Stěny nebes) 4; G. Tschunko, R. Ponocný, P. Jirko. Výrazným pilířem,který tvoří levé žebro Stěny nebes n.v. (2 x nýt, sk.).
LEVÁ STĚNA NEBES
Mapka UFO (40 kb)
1) Jarní pouť 5; K. Bělina, M. Džurban, M. Skořepová, I. Horčík, 21.2.1971. Vpravo od cesty UFO, bez podrobnějších informací.
2) UFO 5-; K. Bělina, J. Havlák, Z. Hubka, 14.2.1971. Výstup vede zhruba stř. stěny přes "kříž", (vodorovná hrana převisů a svislá linie zářezů a kouta tvoří útvar podobný kříži), který se nachází asi ve 2/3 výšky stěny. Orientačním bodem pro přístup k úpatí Stěny nebes je Cvičná stěna, která se nachází v (Z) prostoru nad chatou cca 20 m od turistické cesty, je vysoká asi 15 m a v její horní části je kovová konstrukce na nácvik pádů. Zl. či zpr. svahem dojdeme k vrcholu této stěny. Odtud se vydáme asi 20 m vl. vzhůru na trav. terasu se stromy. Zde je N cesty UFO. Ze středu terasy př. trav. stěnou asi 9 m k 1. kr. (1. stanoviště). (Sem též možno z levého okraje terasy 4 m koutkem vzhůru a 6 m T po trav. římse ke kr.). Dále položenou stěnou na tření šikmo dol. vzhůru asi 8 m k výraznému balvanu (jištění) pod pásem převisů a od něj 2 m T zpět dopr. do zářezu pod malý převísek (sk.). Př. 5 m přes něj ke 2. kr. (2. stanoviště). Od něj podél trhliny mírně vpr. asi 4 m ke 3. kr. Od něj zl. podél trhliny asi 5 m vzhůru (sk.) a T 2 m šikmo dopr. do kříže (kříž = vhloubení s policí) ke 4. kr. (3. stanoviště). Vhloubením asi 2 m vzhůru (sk.) a šikmou lávkou dol. kolem 5. kr. stěnou asi 8 m mírně vl. až do položené stěny. Zde se stáčíme zpět šikmo dopr. 15 m vzhůru do výrazného trav. kouta. Jím 5 m na jeho konec a dále mírně vpr. 8 m k výrazným skal. blokům k 6. kr. (4. stanoviště = slanění).
3) Levou částí stěny V A1. Bez podrobnějších informací.
4) Deštivá 4-. Zpr. n.v. výrazné kazatelny (nad vrcholem Italské stěny), která je v levé části stěny. Odtud stěnou n.v.
XVI. ITALSKÁ STĚNA
Skalní stěna vlevo a před levou částí Levé stěny nebes. V dolní třetině je stěna rozdělena mohutnou
rampou. Přístup Od Cvičné stěny pokračovat vlevo cca 100m.
HORNÍ STĚNA
1) Don Číčo 4+/5-; R.Hamak, L.Vörös, 17.5.2003. Z police, od štand. nýtu středem stěny přes 2 nýty n.v. ke SK.
2) Projekt;
3) Projekt;
PILÍŘ VOS (PILASTRO DI VESPA)
V horní, pravé části Italské stěny je výrazná spára až kout. Vpravo od ní je stupňovitý pilíř.
Jeho středem vede následující cesta. Nástup pod pilíř je možný dvěma způsoby: a) od úpatí Italské stěny vpravo po travnatých
stupních, nebo b) sestupem od Levé stěny nebes (cesta UFO) po pěšince na stanoviště pod pilíř k lepenému nýtu.
4) *Pět křížků (pro Vránka) 4; Jos. Nestler, R.Hamak, L.Chalupecký, Jan Nestler 26.7.2003. Cesta vede středem výrazného pilíře, který tvoří pravou (boční) část h.č. Italské stěny. Z nástupu (nýt) středem pilíře (stěny) přes skobu a 2 nýty n.v. ke SK a VK.
DOLNÍ STĚNA
Popis cest je zprava do leva.
5) Giardino (pieno di erba;-) /zahrádka plná trávy/ 6+; L.Chalupecký, stř. R.Hamak 22.6.2003. V pravé dolní části Italské stěny, přes dva nýty //- první pod "stříškou" - // na rampu. Dále je možno buď slanit, nebo pokračovat cestou Don Číčo.
6) Loris Manzana 6; R.Hamak, L.Chalupecký, M.Žák, 27.6.2003. Vlevo od "Giardína", stěnou přes dva nýty na rampu.
7) Musolini 7+; L.Chalupecký jištěn zdola, 27.6.2003. Mezi "Čičolinou" a "Lorisem Manzanou" trhlinkou (2 x nýt) na rampu (ke štandu).
8) Čičolína 7; L.Chalupecký, R.Hamak 22.6.2003. Zcela vlevo ve spodní partii stěny, hladkou stěnkou přímo (!) přes dva nýty na rampu ke štandu. Dále možno pokračovat cestou "Don Číčo".
8a) Var. Levoboček 6; L.Chalupecký, R.Hamak 22.6.2003. K prvnímu nýtu "Čičolíny" traverz zleva z kouta.
|
|