|
|
Začíná vpravo od Kamenného vodopádu, kde vystupuje široký, travnatými plošinami hojně prostoupený Stěnový pilíř, jehož pravá strana je v horní části tvořena hladkou nýtovanou plotnou. Ta je od Severního pilíře oddělena Severním komínem. Charakteristický Severní pilíř ohraničuje spolu s Pravým severním pilířem mohutnou (S) stěnu. V její pravé části je patrný špičatý hrot Ostrá věžička. Mezi stěnou a Pravým pilířem je Bivakový komín začínající u úpatí jeskyňkou a končící travnatým svahem. (Z) od Pravého severního pilíře je Široký žlab, zprava ohraničený Biskupskými spády, kterými (S) prostor Bořeně končí. Asi 80 m pod nimi je jakoby zbytek kdysi mohutného pilíře Polední kámen s malým lezeckým významem.
I. STĚNOVÝ PILÍŘ
Vysoká skalní stěna (cca 100 m), která je rozdělena několika skalními prahy. Skála je místy zarostlá křovím a trávou. V současné době zde platí zákaz horolezecké činnosti. Pro úplnost je uvedeno několik starších výstupů.
1) Stěnový pilíř - Klasická cesta 5; M. Kutílek, Z. Pašek, V. Černík, I. Malá. N asi 15 m pod úpatím pilíře po plotnách a trávě. Dále:
1a) Spárou vzhůru přes dva převisy na trav. plošinu.
1b) V pr. straně pilíře (špalky) na žebírko, stěnkou a lávkou na trav. plošinu. Z ní mírně přev. spárou, pak 20 m dopr. na odštípnutý blok, nyní šikmo do původního směru výstupu a odtud n.v.
2) Zahradnické záhonky V A2; V. Bečvář, Z. Hubka, 11.10.1975. Vl. od N 3c) kouty a plotnami n.v.
3) Plotnová. N levým koutem Severního komína ("Kramle"). Výše T dol. na lávku za rohem, po trav. stupních co nejvýše do kouta, T na balkón a spárou na další balkón. Odtud:
3a) Varianta 4; J. Rada, E. Kolínko. Komínem přes převis na snadný terén.
3b) Varianta 5; J. Rada, E. Kolínko. Z balkónu pod převis, T dol. na hranu, tou ke spáře a jí na snadný terén.
3c) Varianta VI A3e, (tzv. Radova plotna); J. Rada, E. Kolínko, Buk. Po T dopr. zpět do hladké stěny (sk. a nýt až pod tenkou spárkou). Od spárky pomocí dvou nýtů na snadný terén.
II. SEVERNÍ KOMÍN
Hluboký amfiteátr s jeskynním vhloubením na jeho konci (vede jím "Stará cesta"). Levou stěnu tvoří již Severní pilíř. Zákaz horolezecké činnosti.
1) Severní necky V A1. Skal. neckami v levé stěně komína pod převis. Přes převis na trav. plošinu. Výše spárou a komínem přes stupně n.v.
2) Severní komín - Stará cesta 4+; němečtí lezci, 1933. Komínem vzhůru na plošinu (dříve VK). Dále přes stěnky a trav. lávky až k závěrečnému výšvihu. Levým komínem n.v.
3) Dlouhá cesta VI A0; R. Stuchlík, P. Chvojka, červen 1968. N je něk. m před ústím severního komína (vpr.). Spárou pod skal. břicho, které obejdeme zl. Koutem dosáhneme trav. plošiny a další spárou vzhůru na trav. stupeň. Odtud dobře členěnými skalami pod mohutnější plotnu vrchol. partie. Obtížně na plotnu, kterou prostupuje nespojitá trhlina. Jí vzhůru. Cesta má něk. variant v dolní i horní části.
4), 5) Dvě cesty ve vrchol. plotně, bez dalších informací.
III. SEVERNÍ PILÍŘ
Mapka (80 kb)
Nejmohutnější skalní pilíř celého prostoru Bořně. Celý pilíř je protkán řadou hodnotných a dlouhých (až 100 m) cest, z nichž některé mají velehorský charakter. Bohužel levá stěna pilíře je pro horolezeckou činnost uzavřena (tj. od Severního komínu přes "Teplickou cestu" na pilíř až po "Starou cestu - Hřebenovku"). VK je pod posledním skalním výšvihem pilíře ("Stará cesta"). Sestup je stejně jako u Severní stěny a Ostré věžičky na západ (vpravo) k Polednímu pilíři, kde je v komíně cesty "Bivaková" slaňovací kruh. Pro oblast Severního pilíře, Severní stěny, Ostré věžičky a levé stěny Poledního pilíře (tj. od cesty "Stará cesta" na pilíř - "Hřebenovka" až po cestu "Metla") platí omezení horolezecké činnosti, a to v době od 1.února do 31.srpna, kdy je lezení zakázáno (pozn.- stav v roce 1999).
LEVÁ STĚNA
1) Teplická cesta 5-; G. Tschunko, W. Kubinec, 1959. Asi 10 m pod N Severního komína v levé straně Severního pilíře spárkou na plošinu. Dále koutem na lávku, odtud do přev. spárky, z ní dol. do výklenku, pak do skal. okna a n.v.
2) Kozlova varianta 6. Asi v polovině "Teplické cesty" nepokračujeme př., ale mírně vl.
3) Velká spára 6. Nápadnou širokou spárou asi upr. levé stěny pilíře na hřeben.
STŘED A PRAVÁ ČÁST (lezení povoleno od 1.9 do 31.1.)
4) Stará cesta (Severní hřebenovka) 6-; němečtí lezci, 1935. První velký výšvih Severního pilíře je rozryt dvěma spárami. N je v místech, kde se pr. hrana pilíře dotýká země. Tudy pod již zmíněný výšvih a pr. širší spárou na balkón, odtud koutem na hřeben. Další obtížný výšvih zdoláme exp. krokem dol. a mohutný výšvih pak př. Poslední podvrchol. výšvih překonáme pr. částí stěnky. Kolem VK již lehce n.v. Klasická exp. cesta v pevné, dobře členité skále.
4a) Levá varianta 6-; J. Rada, T. Hála. Levou spárou na hřeben.
4b) Pravá varianta 6-. Spárou vpr. od "Staré cesty" na hřeben.
5) Dvojspára 5+; němečtí lezci. N z pr. strany pilíře, spárou na balkón (stanoviště). Dále dvojspárou, která se v horní části rozděluje. Sledujeme pak pr. z nich až do míst, kde se ztrácí. Kousek stěnkou a pak mírně dol. do skal. kapsy velkých rozměrů. Odtud vzhůru přes převis na pilíř a dále jako "Stará cesta" přes skal. okno a něk. výšvihů n.v. Jedna z nejvíce lezených cest v Severním prostoru.
6) Cesta kamarádů 6+/7-; původně V A1 - R. Stuchlík, P. Fischer, 31.10.1969. Vzpomínka na P. Mištu a Z. Vobořila † Malý Kolový štít. N vpr. od dvojspáry vytlačujícím koutem. Jím vzhůru na balkón dvojspáry a dále koutovou spárou vpr. od cesty "Dvojspára" až na 2. stanoviště dvojspáry. Nyní T šikmo dopr. do "Bílinského věšáku". Jím do skal. okna v pilíři. Prolezeme oknem a mohutnou spárou obtížně na plošinu v Severním pilíři. Odtud vl. za hranu a přes převis vzhůru na plotnu proťatou dvěma spárami. Jimi vzhůru n.v.
7) Cesta přátel 7-; původně VI A1 - K. Bělina, A. Olexa, J. Kejřová, Z. Hubka, 6.3.1971. Místy klikatou spárou, táhnoucí se ve stěně pilíře, vl. od koutu "Bílinského věšáku". V horní části, kde se spára stáčí vpr., pokračujeme do koutu již zmíněné cesty. Koutem do skal. okna a dále již libovolně n.v.
IV. SEVERNÍ STĚNA (lezení povoleno od 1.9 do 31.1.)
Mapka (80 kb)
Spolu se Severním pilířem a okolními skalními útvary tvoří jednu z největších a nejvyšších stěn v celé České republice. Tato 100 m vysoká a místy převislá stěna působí mohutným dojmem. Charakter cest je obdobný jako u předešlého skalního útvaru, zde navíc umocněn několika převislými partiemi.
1) Bílinský věšák 7-; původně V A1 - V. Černík, R. Stuchlík, 1963. V místech, kde se stýká Severní pilíř se Severní stěnou, se zdvihají asi 50 m vysoké skal. necky. Jejich levou spárou až pod skal. okno v Severním pilíři. Dále vpr., koutem tvořeným stěnou a Sev. pilířem, stejně jako cesta "Hlavní kuloár".
2) Expediční cesta 7+; původně VI A2-3 - K. Bělina, A. Olexa, J. Kejřová, Z. Hubka, 6.3.1971. Pr. spárou skal. necek přes převis do okna v Sev. pilíři. Dále libovolně. Jištěno borháky.
3) Kárčiho cesta 7; původně VI A1-2 - K. Bělina, I. Horčík, Z. Hubka, 14.3.1971; 1. RP - Jos. Nestler, 2001. Vpr. pd vhloubení (skal. necek) předešlých cest spárkou na plošinu (vrt. hák). Z plošiny T vl. na pilíř a jím až na stanoviště. Libovolně n.v.
4) Hlavní kuloár 6+; původně VI A2 - M. Matras, K. Johanovský. Vpr. od "Bílinského věšáku" je nad rampou bílý přev. kout. Jím na balkón. Z něho vpr. pod výrazný převis a přes něj na kazatelnu. Odtud vl. do okna v Sev. pilíři a vhloubením mezi tímto pilířem a (S) stěnou až pod vrchol. převis. T dopr. do úzkého komínku a jím n.v. Exp.
5) Ústecká cesta 7; původně VI A2 - K. Plechač, F. Grunt, 1. RP - Jos. Nestler, 2001. V levé části stěny trav. koutem a komínkem kolem stromu na pohodlné stanoviště pod kolmou úzkou spárou. Jí na skal. stupeň pod kolmým koutem (od N cca 40 m). Koutem vzhůru pod převis. Přes převis př. na kazatelnu cesty "Hlavní kuloár". Nyní 3 m dol. do skal. okna, jím vzhůru, později spárou a komínem n.v.
6) Špalková 6+; původně VI A2 - M. Matras s druhy. Výrazným koutem zhruba ve středu (S) stěny na kazatelnu. Odtud dopr. se ohýbající přev. spárou vzhůru. V místech, kde se spára lomí dopr. a dol., je možnost 2 variant : buď dol. vzhůru n.v., anebo T dopr. na polici se stěn. kn. a dále jako "Teplická" nebo "Velikonoční".
7) Teplická 8; původně V A1 - G. Tschunko, R. Wokržínek, M. Jancsín. Na kazatelnu jako "Špalková" nebo "Radovo variantou". Dále z kazatelny cesta pokračuje poněkud vpr. vzhůru pod první převis, který zdoláme zl., druhý pak trhlinou stř. a výstup dokončujeme levou přev. spárou. Velmi exp. a krásná cesta. Nástup. varianta - viz nákres Severní stěny.
7a) Radova varianta 7-; J. Rada. Koutovou spárou mezi "Špalkovou" a "Velikonoční" až do výše kazatelny.
8) Středem (Superdiretissima) VI A2. N je mezi "Radovou variantou" a "Velikonoční". Výše stěnou př. pod převis. Stř. převisu na balkón se stěn. kn. Dále libovolně.
9) Velikonoční M + M 6; V. Matěcha, M. Matras, 1959. Z dolní rampy vyrůstá dobře patrný pilíř, z jehož levé spáry vyrůstá bříza. Tudy vede výstup. Z vrcholku pilířku levou spárou pod první převis a přes něj vl. na polici (knížka), nad níž se zvedá vrchol. převis rozťatý komínovou spárou. Přes převis na lehčí terén a n.v.
10) Santa Cruz L1 7/7+, L2 8-; J. Nestler, R. Hamak, P. Herian, 2001. Pilířem přes 3 kr. a 3 nýty (7/7+ RP) na stanoviště. Vpr. nad stanovištěm je výrazná plotna proťatá dopr. se lomící spárou. Přes 2 sk. do zalomené spáry a jí vzhůru (8- RP) pod přev. blok. Mírně vl. koutkem př. na stanoviště.
11) Neznámá 6-; původně V A1 - J. Budín, R. Torn. Cesta vede podél stejného pilíře jako "Velikonoční", jenže z pr. strany. Z vrcholu pilíře pak postupujeme mírně zpr. přes převis a n.v. vylézáme vpr. od "Velikonoční".
12) Známá 5. Vpr. od vhloubení "Neznámé" spárou (asi 25 m) a pak sokolíkem na velký balkón. Zde se cesta napojuje na cestu "Neznámá".
13) Rokle - přímo 5-; W. Kubinec. Vl. od Ostré věžičky spárou přes plošinku (40 m) pod převis. Dopr. a koutovým sokolíkem pod velký vrchol. kout. Úzkým komínkem n.v. Cesta má něk. variant.
V. OSTRÁ VĚŽIČKA A MALÁ SEVERNÍ STĚNA (lezení povoleno od 1.9. do 31.1.)
Mapka (80 kb)
Krásný, věžovitý skalní pilíř, který svým ostrým vrcholem vytváří další známý skalní útvar (S) prostoru Bořně. Vpravo od Ostré věžičky směrem k Polednímu pilíři se nachází tzv. Malá severní stěna. Délka výstupů je od 40 do 50 m. Vrcholová knížka je na vrcholu Ostré věžičky
1) Pláču, pláču sůl V A3; V. Bečvář, P. Horák, 8.10.1972. Stěnou vl. asi 5 m od "Čihulovy cesty".
2) Čihulova cesta 8; původně VI A0 - J. Budín, J. Čihula. Zcela z levé strany Ostré věžičky spadají asi od poloviny stěny skal. necky. Těmi vzhůru přes převis, dále šikmo dopr. do výrazných trhlin a jimi n.v.
3) Diretissima 8/8+; původně V A2 - A. Olexa, J. Kozlík, 26.9.1970, 1. volný přelez: M.Bulín 1991. Trhlinou ve spádnici vrcholu Ostré věžičky přes převis do plotny. Přev. plotnou př. do trhlin a jimi n.v.
4) Cvičitelská V A2; J. Rada, R. Stuchlík, listopad 1965. N je vpr. od středu údolní stěny. Plytkým koutem končícím převisem, který překonáme př. Nyní mírně vl. (k malé břízce), dále vzhůru stěnou a šikmo na pr. hranu. Po hraně n.v.
5) Cesta veteránů IV+ A2; Z. Hubka, Dříza. Bez podrobností.
6) Koutová (Spárová) 5+/6-; M. Matras, V. Matěcha. Zpr. tvoří Ostrá věžička výrazný kout. Tím přes 3 převisy na balkón, z něho vzhůru a pak vl. do sedélka. Pěkná cesta v divoké scenérii.
6a) Levá horní varianta. Z balkónu vl. na hranu a jí n.v. Ostré věžičky.
6b) Pravá horní varianta. Z balkónu vpr. koutem. Výše stěnou n.v. Malé severní stěny.
7) Cesta létajících skob 7+; 1. volný přelez P.Herian, R.Hamak 2004 ( původně V+ A4; J. Slavík, V. Bečvář, 18.1.1976). Stěnou vl. od "Dvouleté" (nýty) n.v.
8) Dvouletá 6-; R. Stuchlík, J. Rada, J. Kozel. Puklinami a výše pak širší spárou pod výrazný převis. Pr. částí přes převis a koutkem n.v.
9) Zelené kobylky 5. V pr. části stěny, v místech, kde přechází do skal. amfiteátru, je zelená stěna s nápadným vhloubením ve tvaru gotického okna. Spárou do vhloubení, T vpr. a další spárou n.v. nebo z vhloubení př. n.v.
10) Bivakový komín 3; němečtí lezci, 1937. Jeskyňkou pod převis, přes něj vzhůru (slaň. kr.) po trav. stupních n.v.
VI. POLEDNÍ PILÍŘ
Mapka
Mohutné pilířové skalní seskupení, na které vede velké množství výstupů. V levé (V) části tohoto pilíře platí omezení horolezecké činnosti (lezení je povoleno od 1.9. do 31.1.). Omezení platí až po cestu "Metla" v údolní části pilíře. Vpravo od této cesty není lezení nikterak omezeno (cesty č.13 až 24). V dolní části pilíře, v místech kde končí kolmá údolní stěna a začíná skalní hřeben, je slaňovací kruh a vrcholová knížka. Stěna skalního prahu, vpravo od Poledního pilíře se jmenuje Záclony. Druhá knížka je těsně pod hlavním vrcholem Poledního pilíře. Sestup odtud je krátkou náhorní stěnkou (kl.2) - cesta "Sestupová".
LEVÁ STĚNA
1) Bivaková spára 6 (6+). Spárou vpr. od "Bivakového komína" k slaň. kr. a odtud na plošinu pod vrchol. stěnkou (5-). Spárou v hladké stěně n.v.
2) Zelenáč V-VI A2. N je v horní části levé boční stěny Poledního pilíře. Krátce na plošinku. Odtud vl. do pravoúhlého kouta a jím vzhůru až pod vrchol. plotnu. Stř. plotny nepatrnou trhlinkou pomocí sk. n.v.
Mezi koutem "Zelenáče" a vhloubením "Smyčkové" jsou tři technické cesty:
3) Slepičí VI A2.
4) Kriminální VI A2.
5) Policejní VI A2.
6) Smyčková 5-; R. Stuchlík, P. Chvojka. Asi v polovině kuloáru, v levé stěně Poledního pilíře šikmo dopr. na plošinku uzavřenou nahoře žlutým převisem. Odtud dol. do černého kouta a jeho přev. spárou (hodiny) asi 10 m na plošinu. Odtud vzhůru 2 m na další plošinku, z ní spárou na hřeben a n.v.
7) Projekt .
8) Těžká spára 5+. Ostrým koutem vpr. od "Smyčkové" na plošinku (4+). Širší, místy přev. spárou na hřeben.
9) Bílý převis 5+. V dolní části levé boční stěny pilíře je vhloubení zakončené nápadným bílým převisem. Přes převis na hřeben a jím n.v.
9a) Varianta. Vl. do zářezu.
10) Šikmá 4. N na levé údol. hraně Poledního pilíře. Šikmo položenou spárou k bříze. Dále přes něk. skal. výšvihů na hřeben. Po hřebeni n.v.
ČELNÍ STĚNA
11) Ruční spára 5; Augusta s druhem. Spárou vl. od "Metly" asi 40 m na balkón. Vl. krátce kolmou ruční spárou na hřeben a jím n.v.
12) Skůtr 6; L. Vörös, R. Hamak, 29.4.1993. Po pilíři vl. od "Metly".
13) Metla 6; M. Matras, J. Kouba. Hřbet pilíře je tvořen dvojspárou. N pr. částí až ke stromu, dále T vl. a levou spárou n.v.
14) Cesta pro Kláru 7+; J. Nestler (jištěn zdola), 25.2.1992. Cesta vede po pilíři vpr. od "Metly".
15) Nebeská (Pětka) 5-; Z. Pašek, K. Kchail. Pod bílý a hladký převis v pr. části údol. stěny pilíře. Přes převis vl. do spáry. Spárou a komínem na hřeben a jím n.v.
16) Cesta pro Adama 6+; J. Nestler, R. Hamak, 19.5.2001. Pilířem vl. od "Polední spáry" přes sk. a nýt na jeho vrchol ke slaň. nýtu.
PRAVÁ (ZÁPADNÍ) STĚNA
17) Polední spára 5. Pod převis jako "Nebeská". Cesta však nepokračuje pod převisem vl., ale vpr. vzhůru okolo převisu za roh na stanoviště. Odtud vzhůru výraznou spárou v pr. boční stěně pilíře na hřeben.
18) Odpolední 5+; S. Emingr, L. Vörös, 8.6.1993. V dolní části (Z) stěny Poledního pilíře, vpr. od "Polední spáry" je mělké neckovité vhloubení, jehož dno tvoří dvě spáry. Vhloubením (2x nýt) na jeho konec (bříza) a dále přes stupně na hřeben.
19) Anonymní V A2. Hladkým neckovitým vhloubením n.v. stěny. Přes stupně na hřeben a po něm n.v.
20) Západní 5-. Asi upr. (Z) stěny Poledního pilíře vystupuje ze stěny nízký pilířek s ostrou hranou. Krátce přev. koutkem vl. od tohoto pilířku. Později (po něk. m) překrok vpr. n.v. pilířku. Přes stupeň na plošinku pod výraznou spárou. Spárou n.v.
20a) Levá horní var. Z plošinky vl. do koutové spáry a tou n.v.
21) Samotářská spára 5-; J. Nestler, 24.6.2001. V pr. části. (Z) stěny vpr. od ostré hrany spárou (2 sk.) na hřeben.
22) (Projekt).
23) Negativní 4+; S. Emingr, B. Hromádko, 21.8.1996. V pr. horní části stěny koutkem krátce na skal. stupeň. Tmavým koutem pod převis. Přes něj do spáry a jí n.v. k bříze.
24) Sestupová 2; němečtí lezci, 1937. Krátkou náhorní stranou pilíře.
ZÁCLONY
V dolní části pod travnatou policí mezi Pravou stěnou Poledního pilíře a Severní stěnou Biskupské stolice je stěnka s řadou koutků a spár. V levé části této stěnky je osazen nástupový "štandovací" nýt. Vhodné jako nástupové cesty pro cesty 16 až 23.
25) Cesta Přátelství 5; J. Nestler, R. Hamak, 19.5.2001. Od nástup. nýtu vl. spárkou přes 2 nýty na stanoviště k nýtu na trav. polici.
26) Lázeňská 4; P. Herian, P. Klaboch, 19.5.2001. Od nástup. nýtu vpr. spárkou přes sk. a další nýt na stanoviště k nýtu.
VII. BISKUPSKÁ STOLICE - SEVER
Mohutný skalní masív na hranici (S) a (Z) prostoru Bořně. Celý tento skalní útvar se dělí na (S) stěnu (výška 20 až 40 m), kde vedou zajímavé cesty v její pravé části a dále pak na členitější (Z) část. Jižní stěna Biskupské stolice je již součástí (Z) amfiteátru. Vrcholová knížka pro Biskupskou stolici je na balkóně, který je v horní části hřebene dělícího tento útvar na (S) a (Z) prostor. Sestup je k (V) ke slanění do Tanečního sálu. Lezení povoleno celoročně.
Mapka Biskupské stolice severní stěny
SEVERNÍ STĚNA
1) Taubákova spára 5. V dolní části (V) stěny je v hladké stěně kolmá spára. Širokou, v horní části se zužující spárou (klín) na stupeň. Dále jako "Nedělní".
2) Nedělní 4; R. Stuchlík, P. Fischer. Vpr. od "Širokého žlabu" se zvedá pilířek, rozťatý zpr. dol. spárou, kterou vede výstup. N v místech, kde pilíř spadá na trav. stupně. Zprvu obtížně pod převis, přes něj př. vzhůru pod zmíněnou spáru a tou n.v. pilířku. Dále již snadněji n.v.
3) Vhloubením severní stěny 4. Na stanoviště k bříze pod spárou jako "Nedělní". Dále však vpr. do velkého vhloubení a jeho pr. koutem vzhůru n.v.
3a) Levá varianta. Levým koutem n.v.
4) Cesta křivohluchých V A3; V. Skokan a spol. Stř. stěny plochého pilíře, vl. od koutu "Středové". V horní části cesta navazuje na "Biskupskou variantu".
5) Středová 5. Stř. stěny se táhne výrazné vhloubení. Sem po trav. stupních a dále až na useknutý pilíř (dobré stanoviště). Spárou zpr. n.v.
5a) Biskupská varianta 5; F. Smejkal, E. Kolínko. Z prvního stanoviště "Středové" T dol. do údol. stěny a dále spárou (špalky) na hřeben a n.v.
6) Biskupský komín 5. Spárokomínem, kterým je oddělena věžka ve své levé části, přes vklíněný balvan n.v.
7) Mlhovina Andromédy V A2-3; V. Bečvář, J. Leiprt, 25.11.1974. Komínem, později vpr. a stěnou pilíře n.v. věžky.
8) Mezi nebem a zemí 6+; J. Nestler (jištěn zdola), 11.9.1994. Něk. m "Papežskou cestou" . Dále stěnou vl. na odštípnutý blok. Z něho př. po nevýrazné hraně přes nýt a 2 sk. na hřeben ke slaň. kr.
9) Papežská cesta 4; A. Olexa, Z. Hubka, 8.2.1969. Koutovým vhloubením z pr. strany věžky pod převis a n.v.
10) Cesta nebojsů 7; původně V A3 - J. Slavík, Souček, 9.11.1974, 1. RP: R. Hamak, 8.6.1993. (SZ) hranou, později stěnou na polici (3 nýty). Vršek je lámavý.
11) Dělící spára 5-. Spárou na hraně (S) a (Z) stěny na její konec. Dále na hřeben a krátce na stanoviště ke slaň. kr. Úzkou spárou n.v. věžky a některou z cest n.v.
12) Chlejf 5+; P. Herian, P. Klaboch, 20.5.2001. Vpr. od N cesty "Nedělní", spárkou přes sk. a 2 nýty na polici ke slaň. kr.
13) Kadarka 4; R. Hamak stř. J. Nestler, 20.5.2001. Cestou "Nedělní" na první plošinku (nýt). 2 m rovně spárkou, dále dol. přes sk. na hranu pilíře. Po hraně pilíře přes nýt na stanoviště k nýtu. Dále př. stěnou n.v.
|
|